Zavlažování výtopou: Egypťané stále využívají starou faraónskou techniku, přináší velké ztráty vody
Ve stomiliónovém Egyptě se plýtvá vodou ve velkém. Obyvatel přibývá, životní úroveň roste a s ní rychle stoupá i spotřeba. Na horním toku Nilu se navíc začaly rozvíjet dříve zaostalé země. Výstavba velké etiopské přehrady dělá Egypťanům vrásky. V hospodaření s vodou ale mají sami obrovské rezervy a týká se to hlavně faraónských zavlažovacích metod.
Jsme u malé vesnice Šubrá Osím v nilské deltě, a místní zemědělec Ahmad Dijáb mi ukazuje, jak tady zavlažuje svá pole. Je tu lán asi čtyřmetrové kukuřice, a na části pole, která už je sklizená, jsou vidět hluboké rýhy, a ty se jednou za dva týdny úplně zaplní vodou, která se pak postupně vsakuje a vypařuje. Jde s námi i starosta obce, inženýr Chálid Gibríl.
„Podívej, tudy přitéká voda, a já potřebuju zavlažit tuhle část pole. Tak jí tady otevřu cestu, a tady to hlínou zahradím. A když se ty řádky zaplní vodou, zase to takhle ucpu, tady prokopnu cestu a voda teče zase do další části,“ vysvětluje mi starosta Chálid, jak postupně zavede vodu na všechna svá políčka. A dobře ví, že zavlažovací metody se tu po celá tisíciletí nezměnily.
„Aby se voda tolik neztrácela, vymazáváme některé rýhy jílem. Uděláme ze slámy kouli, přivážeme ji za osla, někdo si na kouli sedne, aby ji zatížil, a osel ji táhne. Strouhu ta koule vyhladí, jíl na povrchu ztvrdne, a je to, jako bys ji vybetonoval. Tohle je stará faraónská technika!“
Jak si africké státy rozdělí vodu z etiopské přehrady? Na řešení dlouholetého sporu dohlédnou USA
Číst článek
Procházíme obrovským polem sezamu, rostliny jsou asi dva metry vysoké, a blížíme se k hlavnímu zdroji zdejšího zavlažování, a to k závlahovému kanálu, kterým sem přitéká voda z Nilu.
A tady, na kraji asi dva metry širokého kanálu, stojí primitivní dieselové čerpadlo, kterým se z kanálu dostává voda na pole.
Vysvětlují mi, že kanál vede z Nilu, a napouští ho státní vodohospodáři. Pak stavidlo do kanálu uzavřou a znovu ho napustí za dva týdny. Vodu z něj mezitím vyčerpají feláhové (místní tradiční zemědělci) na svá pole. Přitom se vsakuje a v egyptském horku rychle odpařuje.
Egypt čelí prudkým dešťům a záplavám. Na severu země si počasí vyžádalo nejméně sedm obětí
Číst článek
„Samozřejmě, že tenhle systém zavlažování je zastaralý, jsou tu strašné ztráty vody. Myslím, že čtyřicet procent vody jde vniveč. A to je špatně. Jednou budeme muset přejít třeba na kapkové zavlažování i tady. Pro některé plodiny je to i výrazně vhodnější. Ale to je drahé,“ přiznává starosta Chálid.
Egypťané zatím žijí s mentalitou, že voda bude vždy a že je pro všechny zdarma. Jenže přichází doba, kdy se i tohle prastaré přesvědčení bude muset změnit. „Přechod na moderní metody bude nevyhnutelný,“ připouští starosta.
A nakonec moje návštěva egyptských polí nemohla skončit jinak, než posezením s feláhy u podomácku vyrobené vodní dýmky ze sklenice od okurek, na zemi, mezi lány kukuřice a cukrové třtiny.
