Štíhlejší, ale údernější. Tak má vypadat německá armáda budoucnosti

Mnohem menší, ale výkonnější - tak si představuje německý ministr obrany budoucnost Bundeswehru. Karl-Theodor zu Guttenberg dnes představil návrh reformy německé armády. Prosadit její plnou profesionalizaci ale zatím naráží na odpor některých členů vládního kabinetu, včetně kancléřky Merkelové.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ministr Karl-Theodor zu Guttenberg | Zdroj: ČTK

Přehlídka německých vojenských jednotek by mohla být už za pár let přehlídkou profesionálních sborů schopných nasazení v jakékoli zahraniční misi. V uniformách by pochodovaly i ženy. Tak vidí armádu příštího desetiletí zu Guttenberg.

Přehrát

00:00 / 00:00

Berlínská zpravodajka ČRo Klára Stejskalová hovořila o návrhu reformy Bundeswehru v Ozvěnách dne Radiožurnálu

Podle ministra obrany by dosavadní branná povinnost byla v praxi zrušena, odvody by už nebyly povinné, ale v ústavě by zůstala zachovaná. „Ministr zu Guttenberg navrhuje jakési řešení a la chytrá Horákyně,“ podotkla berlínská zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová.

Radikální reforma má své odpůrce, včetně kancléřky: „Nemůžeme vědět, jak bude situace za dalších 10 - 15 let,“ nechala se o víkendu slyšet Angela Merkelová.

Na poplach bijí také sociální organizace. Každoročně dá totiž kolem osmi tisíc mladých mužů před uniformou přednost civilní službě.

Přehrát

00:00 / 00:00

O reformě Bundeswehru mluvil na Rádiu Česko Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů

Hlavním důvodem pro reformu německé armády jsou nicméně úspory: do roku 2014 musí resort obrany ušetřit 8,3 miliardy eur.

Jak Rádiu Česko řekl Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů, ke kritikům reformy patří hlavně bývalí představitelé německé armády a ministerstva obrany, kteří v 50. až 80. letech Bundeswehr budovali v postatě jako občanskou armádu.

„Ti dnes mají obavu, že reforma by navrátila Bundeswehr zpět do toho modelu někdejší německé armády s dominací vojáků nad civilním a politickým vedením.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Robert Schuster z Ústavu mezinárodních vztahů komentoval chystané změny v Bundeswehru v Odpoledním Radiožurnálu

„To je jeden důležitý prvek, který se diskutuje, ovšem tento postoj nemá silnou pozici v politických kruzích, alespoň v těch elitních. Určitou rezonanci má mezi členskou základnou CDU, která stála za zavedením branné povinnosti v roce 1956,“ upozornil Vladimír Handl na Rádiu Česko.

Podle Roberta Schustera, dalšího odborníka z Ústavu mezinárodních vztahů, je všeobecná branná povinnost u našich západních sousedů tak silným tématem z toho důvodu, že spadá do počátků budování demokratického západního Německa.

„Služba v armádě pro všechny muže tenkrát byla brána také jako důležitý prostředek, jak dosáhnout demokratizace západoněmecké společnosti,“ uvedl Schuster v Odpoledním Radiožurnálu a dodal:

„Takže svým způsobem se dá říct, že kritici se obávají toho, že v případě úplného zrušení všeobecné branné povinnosti a vyškrtnutí dané pasáže z ústavy by mohlo dojít k tomu, že by se německá armáda proměnila v jakousi ‚armádu elit‘, která nebude mít tu přímou vazbu na německou společnost.“

Klára Stejskalová, Ondřej Černý, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme