Stjepan Mesič: Chorvatsko dělá vše pro vstup do NATO

Je téměř jisté, že Chorvatsko, ač usiluje o členství v Severoatlantické alianci, pozvání mezi nové členy v Praze neuslyší. A nepůjde o zásadní překvapení. Ostatně s přijetím do NATO nepočítal ani chorvatský prezident Stjepan Mesič. Českému rozhlasu 1 - Radiožurnálu to řekl v exkluzivním rozhovoru se Zdenkou Turkovou a Petrem Vavrouškou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

S. Mesič | Foto: ČTK/AP

Chorvatsko je sice desátým kandidátem na historické rozšíření aliance, ale zdá se, že vstupenku dostane jenom sedm států. Pro Stjepana Mesiče to nebude žádná novinka.

"My jsme ani nedoufali, že budeme teď přijati. To nás nepřekvapilo, ale děláme všechno proto, aby jsme dosáhli standardů NATO. Je úplně logické, že jsme byli v jiné pozici než státy, které se teď stanou členy aliance. Máme za sebou válku, máme za sebou zničené hospodářství, měli jsme armádu, která neodpovídá úrovni aliance a teď ji musíme reformovat. Už na tom pracujeme a až bude vše hotové, budeme připraveni vstoupit do struktur NATO," říká Mesič.

Rozšíření o nové členy je velmi citilivým rozhodnutím. Možnost, že se vojenská tajemství aliance dostanou do nepřátelských rukou, straší NATO celá desetiletí. největší strach jde z exkomunistických kandidátů na členství. Upřená pozornost se zaměřuje hlavně na Rumunsko, kde je stále spousta agentů bývalé komunistické tajné policie v nových bezpečnostních službách, ale zdá se, že i nad tímto aliance přimhouří oči. Rozšířením totiž získá lepší pozice pro operace v krizových oblastech, sousedících s jihem Evropy. Chorvatský prezident ale s názorem, že půjde pouze o teritoriální zájem, až tak nesouhlasí.

"Myslím, že to není úplně pravda. Jistěže konkrétně naše armáda nemůže nabídnout velkou pomoc, ale až dosáhneme úrovně, jakou aliance požaduje, můžeme se zúčastnit mezinárodních misí, a naši vojáci můžou vedle ostatních armád pomoci v případě nouze. Ale každopádně se nemůže pominout otázka teritoria. I to je jeden z faktorů rozšíření, ale dodávám, že i samotné vojsko je důležité," poznamenává Stipe Mesič a v zápětí odpovídá na otázku, jak konkrétně může být Chorvatsko alianci v budoucnosti užitečné.

"Chorvatsko může nabídnout jak území tak i armádu. A samozřejmě taky logistiku-všechny druhy informací. Víte, v armádě je důležité získat v pravou chvíli, ty správné informace. A v tom můžou všichni pomoci. I my."

A co od případného členství v nato balkánská země chce?

"To, co očekáváme, je v podstatě jasné. Dostat od aliance obranný deštník, abychom nemuseli mít velikou armádu a aby nás onen deštník chránil. A co je nejdůležitější, vstupem do NATO zaniknou jakékoli ambice ohledně změn hranic. To je pro nás zásadní. Také nechceme utrácet spoustu peněz za armádu, protože budeme mít ochranu toho nejmocnějšího paktu na světě. Tedy ekonomický aspekt, vysoká úroveň armády, účast v mezinárodních misích-to vše jednou získáme vstupem do NATO.

Jenomže jednou z překážek začlenění do aliance je pro chorvatsko nevyrovnání se z nedávnou válečnou historií. vypovídá o tom i nejaktuálnější případ generála Janko Bobetka, který prohlásil, že raději zemře, než by jel do Haagu. A před několika dny dokonce ústavní soud Chorvatska dospěl k závěru, že vojenské akce, které vedly chorvatské ozbrojené síly proti srbským povstalcům za války z let 1991-1995, byly ve shodě s ústavou.

"Chorvatsko nefungovalo deset let jako právní stát, částečně kvůli subjektivním důvodům, částečně kvůli objektivním. Někteří si mysleli, dobrá, stávají se zločiny, ale dokazovat vinu můžeme v okamžiku až skončí válka. Ale to nebyla správná logika. Bylo zapotřebí každý zločin, poté co byl spáchan, hned vyšetřit. Pak bychom nepotřebovali haagský tribunál. Protože Chorvatsko včas neřešilo jasné zločiny, dnes naše soudy dělají práci, která měla být už dávno hotová. A nyní se ukazuje, že soud v hágu je nutný. umožňuje nám vinu zosobnit, aby přestalo kolektivní obviňování a aby odpovídal za zločin ten, kdo jej spáchal."

Stipe Mesič ví o čem mluví. Jako první šéf státu a jako klíčový svědek se zapojil do rozsáhlého procesu se Slobodanem Miloševičem.

"Chtěl jsem manifestovat svoji vůli, že se podvolím chorvatským zákonům, protože jestliže zákon říká, že všichni občané této země jsou povinni spolupracovat s hágským tribunálem, já jsem ten první, který to musel udělat. A stejně jako já musí i ostatní," dodává chorvatský prezident Stipe Mesič, který si ale stejně jako jeho země ještě na členství v Severoatlantické alianci počká.

Milan Kopp, Zdenka Turková, Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme