Stoiber stále žádá zrušení Benešových dekretů

Stoiber v nedělním projevu Stoiber ve svém nedělním projevu na sudetoněmeckém sněmu v Norimberku slíbil, že jako kancléř bude klást důraz na sudetoněmeckou otázku. Benešovy dekrety a vyhnání Němců považuje za bezpráví, jehož náprava je důležitá i pro členství České republiky v Unii. Zároveň ale nepodmínil náš vstup do Unie zrušením těchto dekretů. Olomoucký arcibiskup Jan Graubnera byl na sněmu přivítán potleskem. Ve svém kázání vyzval k porozumění mezi Čechy a Němci, respektu, dialogu a pravdě.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

mše

mše | Foto: Jitka Vocelková

K porozumění mezi Čechy a Němci, respektu, dialogu a pravdě nabádal olomoucký arcibiskup Jan Graubner při katolické svatodušní mši, kterou v neděli sloužil Předseda České biskupské konference připomněl, že čeští biskupové už před lety požádali poválečné vysídlence z Česka za prominutí. Přivítal také, že je po létech komunismu možné slavit svátek Svatého ducha společně. Tisíce sudetských Němců uvítalo Graubnera potleskem.

Na Graubnerovu cestu do Norimberka reagoval premiér Miloš Zeman. Uvedl, že nepomůže zlepšení vztahů mezi oběma národy, ale spíše "přileje olej do ohně". Představitelé sudetoněmeckého landsmanšaftu označili výroky českého ministerského předsedy za neúnosné.

"Nebudu se plést do politiky" - řekl už před mší Radiožurnálu olomoucký arcibiskup Jan Graubner. "Já se v žádném případě nebudu plést do žádné politiky, i když je určité politikum už to, že někde jsem, to chápu, ale jsem tam proto, abych se s nimi modlil, abych je vyzval k tomu, že chceme společně budovat na základě lepšího žití evangelia budovat lepší budoucnost na obou stranách a společně."

Podle Graubnera je jeho účast navázáním na tradičně dobré vztahy, které spolu obě církve mají. "Není pro nás správné nebo možné se zabarikádovat, když chceme do Evropy a když chceme spolu s dalšími národy Evropu budovat, tak myslím, že musíme spolu komunikovat. Jako křesťan vidím takovou nejzákladněší cestu, kdy jsme schopní se společně modlit."

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner připomněl gesto vzájemné omluvy a odpuštění, ke kterému došlo hned po pádu komunismu. Aktéry byly jak německá, tak tehdejší československá biskupská konference. Graubner připustil, že církev má ambici hrát v česko-německých vztazích inspirující roli a ukázat pozitivní přístup při řešení problémů.

Vyvrcholením sudetoněmeckých dnů v Norimberku byl projev kandidáta na úřad spolkového kancléře, bavorského ministerského předsedy Edmunda Stoibera. Podrobnosti z jeho vystoupení před zhruba 9 tisíci posluchači má zpravodaj Českého rozhlasu ve Spolkové republice David Šťáhlavský: Vystoupení Edmunda Stoibera se nejdříve pokusila narušit skupinka neokomunistů, které ale okamžitě vytlačila policie z haly. Stoiber pak slíbil, že i jako kancléř bude klást důraz na sudetoněmeckou otázku, která už má podle něho celoevropský rozměr. Benešovy dekrety a vyhnání Němců považuje za bezpráví, jehož náprava je důležitá i pro členství České republiky v Unii. "Evropská budopucnost má svou minulost. Budoucnost bude dobrá, pokud se podaří zklidnit rozbouřenou historii. Vyhnání bylo od počátku bezprávím a je právem spolkové vlády ptát se, proč k němu došlo." Podle Stoibera nejsou sudetští Němci hrozbou pro Českou republiku a nechtějí ji destabilizovat. Mohou se dokonce stát mostem z Čech do Evropy.

Vstup Česka do Evropské unie tímto nárokem ale Stoiber přímo nepodmínil. Aniž by nastolil majetkové otázky, vyslovil se Stoiber pro vytvoření fondu usmíření, který by sloužil "určitému odškodnění" sudetských Němců a rozvojovým projektům. Kdo by do nadace vkládal peníze, bavorský zemský premiér neupřesnil.

Jakákoli diskuse o zrušení Benešových dekretů je pro českou stranu nepřijatelná. Vyplývá to z vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse. "Vůbec nepřipadá v úvahu, abychom se jakkoli distancovali od dekretů prezidenta Beneše, respektive zákonů Národního shromáždění, které posléze byly přijaty. Nevidím v tuto chvíli sebemenší prostor pro to, abychom vůbec o těchto věcech diskutovali. "

Také komunisté podle svého místopředsedy Miloslava Ransdorfa považují požadavek na zrušení dekretů za zcela nepřijatelný. "Je nutné, aby vláda, která vzejde z voleb u nás v tomto roce, byla připravena pevně a trvdě odrazit jakékoli pokusy o revizi poválečného uspořádání, a v žádném případě nesmíme dopustit abychom měli ať už cestou ekonomické anexe nebo jakkoliv jinak znovu někde hranice u Mělníka."

Stejně tak i předseda poslaneckého klubu Unie svobody Karel Kühnl: "Také v Německu mají v letošním roce volby, a to se projevuje na neuvážených výrocích některých politiků tam jako tady. Je samozřejmě naprosto vyloučené, abychom se my vzdávali určité části naší právní existence."

Markéta Kaclová, Eva Hůlková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme