Co se děje na Ukrajině, se může stát i v Asii, varují Stoltenberg s Harrisovou. Sunak chce navýšit pomoc
Bez Severoatlantické aliance by Evropa nebyla v bezpečí, proto je další posílení NATO v zájmu nás všech. V bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. V projevu odsoudil agresivní postoj Ruska a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vojensky napadnout Ukrajinu. Dodal, že Rusko nesmí vyhrát a že Čína bedlivě sleduje, jakou cenu Rusko za svou agresi platí.
„Bez NATO by Evropa nebyla v bezpečí. Je proto čas alianci rozšířit a posílit,“ řekl Stoltenberg, který je velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO. Ratifikaci rozšíření aliance ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. „Je to na Turecku,“ prohlásil generální tajemník.
Nedůvěra mezi velkými státy roste, prohlásil přední čínský diplomat Wang I
Číst článek
Stoltenberg alianční země vyzval, aby zvýšily výdaje na společnou obranu. „Ano, peníze investované do obrany budou chybět jinde. Nic se ale nevyplatí více než obrana a bezpečnost,“ dodal.
Šéf NATO hovořil o tom, že napadení Ukrajiny mohlo šokovat, ale nemělo by nikoho překvapit. „Měsíce jsme se snažili Rusko zapojit do diplomatického úsilí,“ řekl s tím, že Putin se nakonec rozhodl pro válku. „Putin neplánuje mír, ale chce dále válčit, chystá další ofenzivy a mobilizuje stovky tisíc vojáků,“ varoval.
Podle Stoltenberga nesmí Rusko vyhrát, neboť by to bylo nejen katastrofou pro Ukrajinu, ale i ohrožením Evropy. „Víme, že Peking velmi podrobně sleduje, jak vysokou cenu Moskva platí,“ řekl.
Bezpečnost podle šéfa NATO není regionální záležitostí, ale globální věcí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se může stát i v Asii. „U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem,“ dodal.
Barbarské a nehumánní činy
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v Mnichově varovala, že pachatelé válečných zvěrstev na Ukrajině se budou za své činy zodpovídat.
„Spojené státy formálně uznávají, že Rusko páchá zločiny proti lidskosti. A já říkám, že všichni, kdo se těchto zločinů dopouští, a jejich nadřízení, kteří nesou spoluvinu, se budou zodpovídat,“ řekla Harrisová. „Spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ dodala.
„Ruská vojska na Ukrajině páchají hrůzná zvěrstva a válečné zločiny. Ruská vojska systematicky útočí proti civilistům, dopouští se znásilňování, zabíjení ve stylu poprav, bití a deportací,“ řekla Harrisová.
Rusko podle ní donutilo stovky tisíc Ukrajinců odejít z vlasti do Ruska, a to včetně dětí. „Krutě odtrhává děti od rodin,“ uvedla. Tyto činy, ve kterých Rusko pokračuje, označila za barbarské a nehumánní.
„Spojené státy budou vždy stát na straně spravedlnosti. A až se budoucí generace ohlédnout zpět, tak uvidí, že jsme dostáli úkolům, které jsou před námi,“ uvedla.
V projevu Harrisová hovořila o tom, že když byla v Mnichově na konferenci před rokem, varovala před blížící se ruskou invazí. „Nyní je rok poté a Ukrajina stále existuje, transatlantické partnerství je silnější než kdy dříve. A co je nejdůležitější, ukrajinský lid obstál,“ řekla.
Zmínila, že USA stojí za svými spojeneckými závazky a že budou podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné. „Musíme zůstat silní, Rusko nesmí vyhrát,“ řekla.
Stejně jako Stoltenberg dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy. Poukázala také na to, že vztahy mezi Pekingem a Moskvou se od počátku invaze prohloubily a že čínská podpora Rusku podkopává zásady mezinárodního práva. Zmínila také, že Moskvu podporují i Severní Korea a Írán.
Zesílení pomoci
Britský premiér Rishi Sunak na bezpečnostní konferenci vyzval spojence, aby zintenzivnili pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi.
„Spojené království bude vždy stát na straně spravedlnosti a práva,“ řekl Sunak a dodal, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit.
Ukrajina podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla, a to vše by měla dostat. V bavorské metropoli rovněž prohlásil, že Británie bude první, kdo Ukrajině poskytne zbraně delšího doletu.
Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. Uvedl, že poskytnutí letadel je komplikované, ale že zemím, které by tak mohly učinit hned, Británie pomůže.
Sunak rovněž připomenul slova Stoltenberga, že Ukrajina se jednou stane součástí Severoatlantické aliance. Do té doby by měla získat bezpečnostní záruky a jistoty. „Má na ně právo,“ řekl. O tom, jak by záruky mohly vypadat, by aliance podle britského premiéra mohla jednat na příštím summitu.
Česko-polské jednání
Na okraj Mnichovské bezpečnostní konference jednali v sobotu český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zvolený prezident Petr Pavel spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Řešili mimo jiné rozvoji vzájemného dopravního spojení.
„Diskutovali jsme o vzájemné spolupráci včetně dopravní infrastruktury a také o spolupráci v rámci Visegrádské skupiny (V4),“ napsal na twitteru Lipavský.
„Vztahy s polskými přáteli mají velkou váhu, o to víc v dnešních těžkých časech, kdy společně musíme pomoci i s řešením problémů za našimi hranicemi. Těším se na spolupráci a brzké setkání ve Varšavě,“ uvedl Pavel. Duda zase na twitteru zveřejnil video, na kterém si s Pavlem potřásá rukou.
Pavel na twitteru napsal, že se těší na brzké setkání ve Varšavě, kam chce po březnové inauguraci zamířit na jednu ze svých prvních cest do zahraničí.
