První efekty Stop Soros. Pomáhali lidem na hranicích, rozdávali spacáky a jídlo, teď končí

Od minulého týdne platí v Maďarsku zákon známý pod názvem„Stop Soros“. Opatření Orbánovy vlády omezující příjmy a fungování nevládních neziskových organizací kvůli „nelegální pomoci migrantům“ má první oběť. Migration Aid, jedna z největších maďarských humanitárních organizací pomáhající žadatelům o azyl, oznámila, že ukončí své fungování. Ze země už dříve v srpnu odešla Open Society Fund.

Tento článek je více než rok starý.

Doporučujeme Budapešť Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Billboardy "Stop Soros" před jarními maďarskými parlamentními volbami (archivní foto).

Billboardy "Stop Soros" před jarními maďarskými parlamentními volbami (archivní foto). | Zdroj: Profimedia

„Jakmile během několika měsíců vyčerpáme finanční prostředky, ukončíme činnost a zlikvidujeme nadaci,“ napsala v prohlášení na webu předsedkyně správní rady organizace Migration Aid Brigitta Siklósiová. „Ve jménu uprchlíků jsme vděční za veškerou vaši pomoc a podporu,“ napsala v závěru.

Kolik teče do neziskovek? Ministerstva posílají zlomek ze svých rozpočtů, hlavně sociálním projektům a sportu

Číst článek

Z dosavadních příspěvků (v přepočtu asi 160 000 korun) vydrží prý organizace financovat své projekty ještě zhruba tři měsíce. Pak zanikne.

Důvodem je nový zákon, který minulý pátek vstoupil v účinnost. Na organizace, které „podporují migraci“, mimo jiné uvaluje zvláštní 25procentní daň.

Pitná voda, jídlo a právní pomoc

Migration Aid dosud pomáhala žadatelům o azyl se základními životními potřebami a se zdravotní péčí. Pracovníci v terénu poskytovali lidem jídlo, pitnou vodu, ošacení a hygienické potřeby. Pomoc však poskytovala organizace i po právní stránce – s žádostmi v maďarštině, s komunikací s úřady.

Zároveň se Migration Aid aktivně zapojovala do veřejné debaty. „Uprchlíci se stali politickým tématem v posledních dvou až třech letech, profesionální komunikace byla zatlačena do pozadí. Chceme, aby maďarští občané viděli migraci, imigrace z jiných úhlů pohledu než jim podsouvá propaganda politických elit,“ píše se v cílech organizace.

Až na rok do vězení

Nové předpisy staví mimo zákon veškerou pomoc poskytovanou vnitrostátními, mezinárodními a nevládními organizacemi nebo kýmkoli jiným lidem, kteří chtějí požádat o azyl nebo o povolení k pobytu v Maďarsku.

Lidem, kteří by přesto chtěli pomáhat - a dopustili by se tak logicky porušení těchto zákonů - navíc úprava znemožňuje přístup do tranzitních prostor na hranicích Maďarska, kde jsou žadatelé o azyl zadržováni.

Maďarsko omezí počet pracovníků ze zemí mimo unii, ekonomika se přitom potýká s nedostatkem lidí

Číst článek

Sankce mají podobu od dočasného zadržení až po odnětí svobody až na jeden rok a vyhoštění ze země.

Kromě toho tyto nové právní předpisy a ústavní změny zavedly nové důvody pro prohlášení žádosti o azyl jako nepřípustné, přičemž právo na azyl je omezeno pouze na osoby, které přijíždějí do Maďarska přímo z místa, kde je ohrožen jejich život nebo svoboda.

Helsinský výbor zůstává

Svou kancelář už 19. srpna uzavřela organizace Open Found Society financovaná americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Právě proti němu jsou podle Orbána opatření namířena. Před parlamentními volbami letos na jaře vinil maďarský premiér Sorose ze spiknutí a snahy ovlivnit maďarskou politiku.

Opačný přístup zatím volí Maďarský helsinský výbor - další významný poskytovatel pomoci příchozím lidem a žadatelům o azyl zvolí nejspíš konfrontační přístup.

Výbor se dosud nezaregistroval jako organizace, která je financovaná ze zahraničí. Jeho zástupci navíc dál u maďarských hranic sledují situaci přistěhovalců.

Vyhladovění na hranicích?

Minulý týden Helsinský výbor upozornil na případy, kdy maďarské úřady nechávaly žadatele o azyl hladovět. Migrační úřad měl žadatelům s odkazem na nové protiimigrační zákony přestat poskytovat jídlo ve dvou takzvaných tranzitních zónách zřízených na jihu země bezprostředně u srbských hranic.

Vytvořil milionové dezinformační video, které oblétlo Evropu. Jeho profil zmizel z Facebooku

Číst článek

Výbor už se v sedmi případech obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten migračnímu úřadu uložil, aby dotyčným lidem potraviny zajistil. Šlo o osoby, jejichž žádost o azyl byla zamítnuta, ale které se odvolaly proti své deportaci zpět do Srbska. Odepření potravin je podle obhájců lidských práv mělo přimět k odchodu do sousední země ještě před ukončením odvolacího řízení.

Od letošního 1. července je v Maďarsku získání statusu uprchlíka velmi komplikované. O udělení azylu lze požádat pouze v tranzitních zónách u přechodů Röszke a Tompa.

Fungují jako uzavřené tábory přímo u hranic, které lze opustit jen přímo do Srbska. To nový azylový zákon označuje za takzvaný třetí bezpečný stát. Žádost o azyl příchozího ze Srbska musí být automaticky odmítnuta.

Spor s Evropskou unií

Azylové zákony i Stop Soros kritizují organizace hájící lidská práva, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva i orgány Evropské unie. Jsou podle nich v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.

Kvůli azylovým zákonům Evropská komise v červenci poslala Maďarsko před Evropský soud. Budapešť má také do poloviny září čas na odpověď k výtkám komise k „stop Soros“. Pokud pravidla dostatečně nevysvětlí či nezmění, může komise věc předat Soudnímu dvoru EU.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme