Stopy sněti objeveny i v Pentagonu

Americké úřady odhalily stopy sněti slezinné v budově amerického ministerstva obrany ve Washingtonu. Spory antraxu byly nalezeny na poštovních zásilkách. Vyšetřovatelům se ale stále nedaří zjistit, kdo se za šířením antraxu skrývá a zda se jedná o útoky vedené z území Spojených států či ze zahraničí. Poslední vlna amerických útoků na teroristické cíle v Afghánistánu si údajně vyžádala nejméně 20 obětí z řad civilistů. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na afghánskou nezávislou agenturu AIP.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

americký bombardér B-52 | Foto: FAS

Stopy antraxu byly zjištěny v poštovním úřadě komplexu Pentagonu. Jak oznámil mluvčí ministerstva obrany, celé zařízení bylo o víkendu dekontaminováno. Vyšetřovatelům se zatím nepodařilo zjistit, jak se spory antraxu do Pentagonu dostaly. Pentagon stejně jako ostatní vládní úřady přijímá poštu z hlavního zařízení na třídění poštovních zásilek v Brentwoodu ve Washingtonu, jehož dva zaměstnanci na antrax zemřeli. Měsíc po prvním úmrtí se vyšetřovatelům stále nedaří najít pachatele. Úřady spojují všech 17 případů nákazy antraxem s několika dopisy, které byly odeslány před 9. říjnem. Největší záhadou zůstává úmrtí ženy z New Yorku, u které nebyl žádný kontakt s kontaminovanou poštou prokázán.

Americký bojový vrtulník vypálil na afghánskou metropoli Kábul dvě rakety. Podle informací agentury Reuters odvolávající se na očité svědky zasáhly střely hotel využívaný bojovníky vládního hnutí Taliban jako základny a zabily blíže neupřesněný počet ozbrojenců. Podle zpravodaje Reuters bylo mnoho obyvatel právě na modlitbách, když rakety dopadly na cíle. Ozbrojené složky afghánského vládního hnutí Taliban palbu v Kábulu neopětovaly. Bomby podle AIP dopadaly také na města Herát a Kandahár. Letouny údajně zaútočily i na bojové linie severně od Kábulu a v severoafghánské provincii Samangan.

Mluvčí afghánského vládního hnutí a ministr školství Ámir Chán Mutakí v Kábulu prohlásil, že se Taliban připravuje na dlouhou válku. Pokud americká armáda přenese konflikt ze vzduchu na zem, čeká ji podle něj porážka. Podle Mutakího zahynul na frontě od zahájení amerických útoků pouze jeden bojovník Talibanu, a to navzdory několika dnům kobercového bombardování letouny B-52. Od začátku bombardování údajně přišlo o život přibližně 95 amerických vojáků. Představitelé Talibanu také tvrdí, že při útocích zahynulo přes 1 500 civilistů. Podle Washingtonu je ale tento údaj silně přehnaný.

Tádžikistán popírá zprávy o údajném příletu amerických vojenských expertů, kteří by měli posoudit stav vojenských leteckých základen pro případné využití k akcím v Afghánistánu. Pro takový druh spolupráce s Američany nejsou žádné podklady, prohlásil podle moskevského zpravodaje Radiožurnálu Petra Voldána náčelník štábu tadžického ministerstva obrany Ramil Nadirov. "Mezi námi a Spojenými státy není uzavřena dohoda o spolupráci a proto neexistuje ani právní podklad pro uskutečnění konkrétích projektů," uvedl představitel ministerstva k informacím sdělovacích prostředků o údajném posuzování tádžických základen pro americké akce v Afghánistánu. Zprávy se vynořily po návštěvě amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda v Dušanbe. Některá americká média dokonce uvedla, že pokud dojde k dohodě mezi Washingtonem a Dušanbe, měl by za poskytnutí tří vojenských základen Tádžikistán dostat několik desítek miliónů dolarů. Jak ale zdůraznil Ramil Nadirov, bez politického rozhodnutí a o možné americké vojenské přítomnosti v Tádžikistánu něco podobného nepřipadá v úvahu.

Absolutní podporu vojenské akci v Afghánistánu vyjádřili evropští spojenci při nočních rozhovorech v Londýně. Diskutovali také o mírovém procesu na Blízkém východě. Setkání v Downing Street na pozvání premiéra Tony Blaira se původně měli zúčastnit pouze německý kancléř Schröder a francouzský prezident Chirac s premiérem Jospinem. Avšak nakonec se tam sjeli také představitelé Itálie, Španělska a Belgie spolu se šéfem evropské bezpečnostní a zahraniční politiky Javierem Solanou. Premiér Tony Blair je informoval o své cestě na Blízký východ a mluvčí Downing Street řekl, že tříhodinové rozhovory byly velmi užitečné. Nejen, že na nich vedoucí představitelé zúčastněných zemí vyjádřili absolutní solidaritu s vojenskou akcí a strategií v Ahánistánu, podle zpravodaje BBC také doporučili posun mírového řešení na Blízkém východě z mrtvého bodu s tím, že palestinský představitel Jásir Arafat by měl začít se zatýkáním těch, kteří v poslední době útočili na izraelské občany.

Spojené státy požádaly spolkovou republiku Německo o konkrétní vojenskou pomoc. Vyslání vojsk do Afghánistánu může ovšem vyvolat v Berlíně vládní krizi. Kancléř Gerhard Schröder bezvýhradně podporuje Spojené státy a už několikrát potvrdil odhodlání vyslat po bok amerických jednotek německé válečné specialisty. Jde o biologické a chemické jednotky se speciálními obrněnými transportéry typu Liška a oddíly rychlého nasazení KSK. Americká žádost o pomoc však přichází v době, kdy uvnitř rudozelené koalice sílí hlasy požadující pozastavení náletů na Afghánistán. Schröder to odmítá a svolává do kancléřství poradu parlamentních stran. Bundestag musí nasazení bundeswehru schválit, pokud se tak stane díky hlasům opozičních unionistů a svobodných demokratů, může to znamenat rozpad vládní koalice sociálních demokratů a Zelených.

Severoatlantická aliance už podruhé využívá český vojenský dopravní letoun Tu-154. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí generálního štábu armády Vladimír Palán: "Letci ze kbelské základny dopravního letectva plní už podruhé v krátké době úkoly v rámci spojeneckých sil Aliance. V průběhu dneška a zítřka přepraví vojenský dopravní letoun účastníky mnohonárodnostního cvičení uskuteční v Polsku." První mise letounu, vyčleněného pro NATO jako součást českého příspěvku v boji s terorismem, proběhla před týdnem. Letadlo dva dny převáželo materiál a lidi v západní Evropě.

Rusko poslalo na pomoc afghánským uprchlíkům v Tádžikistánu velkou zásilku potravin, dek a léků. Podle agentury ITAR-TASS jde o 19 vagónů s 65 tunami masových konzerv, 55 tunami cukru, 50 tunami rostlinného oleje a 19 tunami čaje. Kromě toho je pro uprchlíky určeno i 12 tisíc přikrývek, 11 tisíc sad nádobí, velké množství léků, stany a hygienické potřeby. Dnes bude vyexpedováno dalších osm vagónů s pomocí pro uprchlíky.

Markéta Kaclová, Olga Krupauerová, Petr Voldán, Milan Kocourek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme