Stovka čínských rodičů, kteří přišli o jediné dítě, chce žalovat vládu za újmu
V Číně se běžně o rodiče ve stáří starají děti. Politika jednoho dítěte ale na bedra jedináčků klade nelehké břímě. A o rodiče se nemá kdo postarat, pokud jejich jediný potomek zemře dříve než oni. Někteří rodiče, kteří o dítě přišli, se pustili do zřejmě marného boje s čínskou vládou.
Čínská vláda v zemi už více než 33 let uplatňuje takzvanou politiku jednoho dítěte. Většina čínských rodičů tak nemůže mít oficiálně více než jednoho potomka.
Podle odhadů přišel o své jediné dítě asi milion čínských rodičů. Z toho, že teď nemají nikoho, viní asi stovka z nich čínskou vládu. Rodiče chtějí čínskou vládu žalovat za újmu a žádají za poškození finanční kompenzaci. Politika jednoho dítěte totiž podle nich může za to, že se teď potýkají s chudobou, protože nemají nikoho, kdo by je ve stáří podporoval.
Kritika politiky jednoho dítěte v Číně v posledních měsících sílí, zejména na internetu. Naposledy ji ještě více rozdmýchal případ, kdy úředníci v provincii Šan-si donutili na počátku června místní ženu v sedmém měsíci těhotenství k interrupci.
O protestu čínských rodičů proti politice jednoho dítěte hovořila zahraniční zpravodajka Kateřina Procházková
Mladá matka údajně neměla na zaplacení pokuty za druhé oficiálně nepovolené dítě. Pokuta činila 40 tisíc jüanů, což je zhruba 128 tisíc korun. Fotografie mladé Feng ležící v nemocnici s mrtvolkou dítěte se pak dostala na internet a vyvolala vlnu kritiky.
Dva úředníci, kteří ženu k potratu přinutili, přišli o svá místa. Dalších pět dostalo výtku. Veřejnost ale na mírné tresty reaguje na internetu opět se značnou nevolí. Případ se stal nejkomentovanějším tématem na čínském webu, jen během středy se k němu vyjádřily asi dva miliony lidí.
Podle čínských studií zavedení politiky jednoho dítěte zamezilo od roku 1979 až 400 milionům porodů. Podle oficiálních zdrojů pak tento zákon až 76 procent čínských obyvatel podporuje. Toto číslo ale není možné ověřit.
Zákon neměří všem stejně
Spousta lidí naopak omezování porodnosti kritizuje a tvrdí, že má řadu nedostatků. Zákon totiž není dodržován ve všech provincích stejně, někde jsou úřady přísnější, jako například ve zmiňované provincii Šan-si, jinde benevolentnější. Stejně tak se liší výše poplatků za druhé dítě.
V roce 2007 úřad rodinného plánování dokonce uvedl, že politika jednoho dítěte je praktikovaná jen na méně než 40 procentech populace. Korupce, úplatky a známosti mají vliv na to, že úřednici neměří všem stejným metrem. Lidé si takových nepravostí všímají a kritizují je.
I přesto ale vláda neplánuje tuto povinnost zrušit, pouze přijímá výjimky, a zákon tak není jednoznačný. Menšiny mohou mít více dětí, rodiče jedináčci z některých velkých měst mohou mít děti dvě. Narodí-li se první dítě postižené, opět může mít sourozence, v některých oblastech je možné porodit druhého potomka i v případě, je-li prvním narozeným děvče.
