Strážci Národního parku v Kamerunu bojují proti pytlákům i díky Čechům
Boj s pytláky v afrických rezervacích je nekonečný a teď jim pomáhají i Češi. Pražská zoo zaplatila strážcům v Kamerunu lepší vybavení a v těchto dnech pomáhá i s osvětou mezi vesničany. V ohrožení jsou totiž i vzácné gorily nížinné a další opice, které lidé zabíjejí a jedí. Lov na pytláky proto pořádají strážci pravidelně a byl u toho i Český rozhas.
Ze zatáčky vyjíždí malý autobus a strážci ho okamžitě zastavují. Od časných ranních hodin čekají právě na něj. Z obce Somalomo na okraji rezervace Dja totiž jezdí do hlavního města Yaoundé jen jeden spoj denně.
Cestující si musí vystoupit a muži v zelených uniformách a s puškami na ramenou začínají prohledávat vnitřek vozu, další lezou na střechu, kde jsou přivázaná zavazadla. Objemné tašky rychle létají dolů, a jak se brzy ukáže, není v nich jen oblečení, nářadí nebo zelenina a ovoce.
„Proč si dáváš ulovenou zvěř mezi oblečení, proč tu zvěřinu oblékáš? Víš, že tohle je nezákonné, že jde o pytláctví?“ ptá se strážce mladé ženy, zatímco z její tašky vytahuje mrtvou antilopu a luskouna.
Z hloučku zvědavců se ale ozve hlas, že má přece jen pár kousků a že by jí měli nechat na pokoji. A protože je to její první přestupek, strážci ji po sepsání protokolu opravdu pouští.
„Bushmeat, to znamená maso zvířat ulovených v pralese, je tady naprosto běžnou součástí jídelníčku. Problém je ovšem obchod s tímto masem. Obchod, který potom směřuje do Yaoundé, do dalších velkých měst, dokonce až do Evropy. Na a potom velký byznys zaměřený na lov slonů a prodej slonoviny,“ vysvětluje Miroslav Bobek, ředitel pražské zoo, která strážce rezervace Dja vybavila satelitními telefony, stany a další výstrojí.
Zvířata jdou hned do dražby
A jeho slova potvrzují hned následující minuty. Strážci totiž mezi cestujícími odhalují dalšího pašeráka, ženu, která se od ostatních liší na první pohled. Na sobě moderní, seprané a roztrhané džíny, sluneční brýle, kšiltovku a na nohou boty s podpatky. V černém kufru však převáží antilopy, dva kočkodany a další zvířata.
Nejprve ochotně předkládá doklady a podepisuje protokol. Když ale strážci zjistí, že pašuje zvířata už podruhé, chtějí jí dát vysokou pokutu a věc předat soudu. V tu chvíli se žena, dosud klidná a pokorná, zcela promění. Začne sprostě nadávat a vrhá se na strážce.
Nakonec ji raději nechají odjet, podle velitele strážců Daniela Ndondo už stejně spravedlnosti neujde.
„Za chráněného kočkodana, který váží tři až pět kilo, by na černém trhu dostala až osm tisíc kamerunských franků, což je asi 320 korun. Teď ji ale čeká několik měsíců ve vězení a peněžní pokuta. Pokud bychom u ní ovšem našli gorilu, šla by rovnou na tři roky za mříže a zaplatit by musela v přepočtu asi 115 tisíc korun,“ vysvětluje velitel.
Autobus tedy odjíždí mrtvá zvířata, která už značně zapáchají, ale strážci zabavili, a protože je nemají jak likvidovat, dávají je okamžitě do dražby.
A zájem mezi místními je obrovský, žádané pak je zejména opičí maso, prý dodává mužnou sílu. Kočkodana si tak nakonec odnáší policista, který za něj nabídl nejvíce, 1600 kamerunských franků, tedy zhruba 70 korun. Po skončení dražby se vesničané rozcházejí, boj proti pytlákům však pokračuje.
Somalomo
