Střední Evropa po roce 1990 mohla vypadat jinak. Existovaly i nebezpečné varianty, říká Jeszenszky

Už to bereme jako samozřejmost a možná že si ani nedokážeme představit, že by to mohlo být jinak. Česká republika a další středoevropské státy jsou členy NATO a Evropské unie. Jenže před dvaceti lety, když se rozpadal Sovětský svaz a s ním i Varšavská smlouva, nebylo vůbec jasné, kterým směrem se Střední Evropa bude vyvíjet. V rozhovoru pro Český rozhlas to řekl první porevoluční maďarský ministr zahraničí Géza Jeszenszky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Géza Jeszenszky | Foto: Academy for cultural democracy

"Určitě byly i jiné možnosti, co se mohlo se střední Evropou stát po přelomové době po roce 1990. Existovaly i velmi nebezpečné alternativy. Kdyby se kupříkladu podařil převrat v Moskvě v srpnu 1991, státy ve střední Evropě by neměly absolutně žádnou šanci vstoupit do Severoatlantické aliance nebo do jakékoli jiné bezpečnostní organizace. Znovu bychom se objevili ve sféře sovětského vlivu," říká Géza Jeszenszky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Pavla Poláka s prvním porevolučním ministrem zahraničí Maďarska Gézou Jeszenszkým

Sám zažil coby patnáctiletý krvavé potlačení maďarské vzpoury proti Sovětům. Podle něj je tudíž pochopitelné, že se nejen Maďarsko, ale i ostatní státy bezprostředně po rozpadu sovětské moci snažily hledat spojence na Západě:

"Vůbec jsme nepochybovali, zda máme nebo nemáme jít do evropských struktur a do NATO. Proč? Vždy jsme se cítili alespoň ideologicky být součástí západní Evropy. Byly samozřejmě i návrhy, že by vznikla unie středoevropských států, ale takový útvar by byl velmi slabý - vojensky, politicky a zejména ekonomicky. To byl ostatně ten hlavní důvod, proč jsme chtěli do Evropy. Chtěli jsme se ekonomicky integrovat. Vždyť jsme už byli tak jako tak hospodářsky závislí na západní Evropě. Řekl bych, že žádná země, žádná vláda ve střední Evropě na začátku 90. let vážně neuvažovala o jiné variantě než o členství v NATO a Evropské unii."

Současná maďarská vláda pod vedením Viktora Orbána ale budí nejen na Západě dojem, že Maďarsko už tak ostrým tempem do Evropy nemíří. Sporný mediální zákon, reformy omezující justici, změny v ústavě, které hlasitě brnkají na strunu maďarského nacionalismu - to je několik položek, které dělají vrásky na čele politikům v Bruselu.

"Já s tímto více či méně sdíleným pohledem nesouhlasím. Je to nedorozumění. Vláda premiéra Orbána je velmi originální v uvažování a přístupu. Není ale na místě zpochybňovat jeho závazek k demokracii, svobodným volbám a nezávislému tisku," oponuje Géza Jeszenszky.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme