Výzkum: Terorismus má zásadní dopady na psychiku Francouzů, odpovědnost nesou i média

Přesně tři roky po teroristických útocích v Paříži byly publikovány první závěry studie, která zkoumala dopady tohoto a dalších podobných neštěstí na psychiku Francouzů. Autoři rozsáhlého výzkumu upozorňují i na problémy, které události skrze mediální pokrytí vyvolávají u nezúčastněných pozorovatelů. Čtvrtina respondentů vyjádřila názor, že o atentátech se mluví příliš, informovala agentura AFP.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tři roky po útocích v Paříži zůstávají tragické události v paměti Francouzů, ukázala studie. | Zdroj: Reuters, Reuters

„Bezprecedentní“ výzkum, který bude i nadále pokračovat, zaštiťuje francouzská Národní agentura pro veřejné zdraví. Projekt byl nazván „13. listopad“, a to podle pařížských útoků, při nichž v roce 2015 zahynulo na několika místech celkem 130 lidí. Reaguje ale i na další teroristické činy.

‚Chtěl jsem vzdát hold svému pradědovi a všem, kteří zemřeli.‛ Francouzi vzpomínali na oběti války

Číst článek

Při hodnocení psychologických a sociologických důsledků rozděluje studie obyvatelstvo do různých skupin. Okruh nejvíce zasažených lidí zahrnuje přímé účastníky jako zraněné či rukojmí, dále bezprostřední svědky a blízké obětí.

Badatelé v rámci výzkumu vyzpovídali v období šest až 18 měsíců po tragédii 190 civilistů spadajících do této skupiny, přičemž u 18 procent byla zjištěna posttraumatická stresová porucha a u dalších 20 procent potíže s depresí nebo úzkostí.

Trauma z médií

Atentáty z listopadu 2015 však měly citelný dopad i na osoby mimo „první kruh“. Ve dnech bezprostředně po atentátech zaznamenal pařížský region rekordní počty osob hlásících se na pohotovosti, přičemž nejčastěji jim byl diagnostikován právě posttraumatický stres či akutní reakce na stres. V menší míře se tato vlna objevila i na zbytku francouzského území.

„U jednotlivců, kteří nebyli událostem přímo vystaveni, tedy nebyli v místech atentátů ani neznali oběti, se rozvinuly posttraumatické symptomy,“ citoval web televize FranceInfo jednoho z autorů výzkumu Enguerranda du Roscoata. „Počet a intenzita těchto symptomů se významně zvyšovala v závislosti na době, jakou byl jedinec vystaven obrázkům útoků v médiích,“ dodal.

Islámský stát chystal v roce 2016 teroristický útok v Německu. Cílem měl být třeba hudební festival

Číst článek

Podle AFP si téměř všichni respondenti studie sedm měsíců po listopadu 2015 přesně pamatovali okolnosti, za kterých se dozvěděli o útocích na stadionu Stade de France a podnicích v Saint-Denis a centru Paříže. Tři čtvrtiny dotázaných hovořily o potřebě nadále o atentátech mluvit, podle zbylé čtvrtiny se však o událostech mluví příliš.

Franceinfo uvádí, že zpravodajství o teroristických útocích často nejvíce traumatizuje osoby, které mají a priori oslabenou psychiku. Francouzští vědci chtějí nadále studovat, jak posttraumatické poruchy ovlivnily každodenní život zasažených. „Jde tady o lidi, kterým hrozí společenské odloučení, problémy s chozením do práce nebo kteří se přestanou věnovat volnočasovým aktivitám,“ uvedl du Roscoat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme