Nečekané přátelství napříč kontinenty a oceány. Jaký vztah má barmská vůdkyně Su Ťij k Česku a Havlovi?

Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij při příchodu na setkání s českým premiérem Andrejem Babišem 3. června 2019 v Praze. | Foto: Michaela Říhová | Zdroj: ČTK

Barmská vůdkyně a někdejší disidentka Aun Schan Su Ťij se setkala s českým premiérem Andrejem Babišem. Při příležitosti návštěvy Prahy mimo jiné otevře barmskou ambasádu. K Česku má blízko už od 90. let, kdy z domácího vězení poslouchala o demokratických změnách v tehdejším Československu. Ve Václavu Havlovi později našla přítele, se kterým se nikdy osobně nesetkala, přesto mu vděčí za Nobelovu cenu za mír, kterou získala v roce 1991.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Není lepších přátel než těch, se kterými sdílíme stejné hodnoty. I my v Barmě jsme byli s bývalým prezidentem Václavem Havlem hladoví po demokracii a lidských právech, a tak jsme se stali přáteli napříč oceány a kontinenty,“ uvedla Su Ťij při své poslední návštěvě Česka při zahájení konference Fórum 2000 v roce 2013.

Babiš jednal se Su Ťij. Mluvili o silnější ekonomické spolupráci i lidských právech

Číst článek

Aun Schan Su Ťij o Václavu Havlovi poprvé slyšela během jejího prvního roku domácího vězení v roce 1989, kdy na malém přenosném rádiu ve svém domě poslouchala o Sametové revoluci, Občanském Fóru a úspěších československého disidenta, který se stal prezidentem.

„Když jsem byla držena v domácím vězení, věděla jsem, že někde na světě je muž, který mluví i za mě a díky kterému mi zůstává má svoboda, ačkoliv jsem fyzicky vězněná. Cítila jsem se díky němu svobodná,“ vzpomínala v projevu, který citovalo Radio Praha.

Byl to právě Havel, kterému Su Ťij dle svých slov vděčí také za to, že získala v roce 1991 Novelovu cenu za mír. Namísto toho, aby přijal nominaci na ocenění on sám, nominoval právě barmskou disidentku.

„Nominoval mě, protože věřil, že to pomůže obrátit mezinárodní pozornost k našim problémům. Kdyby tam nechal své jméno, jsem přesvědčená, že by se stal laureátem on,“ uvedla později nynější vůdkyně barmské vlády.

Dopis ‚ze záhrobí‘

Náklonnost byla oboustranná. Havel podporoval Su Ťij, mimo jiné se snažil o její propuštění ze zajetí, v němž strávila přes 15 let života, ale také Barmu i její obyvatele zasažené válečnými konflikty. Iniciativu projevoval během svého prezidentství i dlouho po něm. Po jejím propuštění si jednou zavolali, jinak jejich komunikace roky probíhala pouze skrze dopisy.

Poslední Havlův dopis adresovaný barmské političce k ní dorazil několik dní po jeho úmrtí. „Dostala jsem dopis, který napsal Václav Havel v listopadu, jen pár dní před tím, než zemřel. Byla jsem překvapená, že na nás pamatoval i v době, kdy byl tak nemocný. Ten dopis byl tak vřelý a skromný, jako byl on sám,“ popisovala poslední korespondenci ve zdravici zaslané Knihovně Václava Havla u příležitosti slavnostního večera věnovaného odkazu Charty 77 v roce 2012.

Poprvé se Su Ťij do Česka podívala o rok později, kdy se zúčastnila konference Fórum 2000 a setkala se s Havlovými blízkými. Dobré vztahy mezi Su Ťij, Barmou a Českem pokračují dodnes – ať už s ohledem na obchod, či spolupráci v oblasti práva, jak popisuje v článku o česko-barmských vztazích na serveru The Diplomat český historik a diplomat Jiří Šitler.

Lidská práva a odebraná ocenění

Ačkoliv se Su Ťij v 90. letech stala jednou z vedoucích postav boje za demokracii a lidská práva v Barmě, nyní čelí kritice kvůli pronásledování etnika Rohingů barmskou armádou. Poté, co v srpnu 2017 propukl masivní exodus Rohingů, byla politička zbavena řady mezinárodních poct.

V listopadu loňského roku odebrala barmské vůdkyni své nejprestižnější ocenění Velvyslankyně svědomí organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Su Ťij podle organizace porušila lidská práva, když se nepostavila proti násilí vůči muslimské menšině.

Laureátka Nobelovy ceny za mír i terč kritiky za porušování lidských práv je v Česku. Kdo je Su Ťij?

Číst článek

Kanada jí v říjnu loňského roku formálně odebrala čestné občanství za podíl na zločinech spáchaných na muslimském etniku Rohingů. Bývalá disidentka se tak stala první osobou, které kanadský parlament symbolické ocenění odebral. Tamní senát také schválil návrh, že zločiny páchané na Rohinzích splňují definici genocidy.

Podle vyšetřovatelů OSN Su Ťij nevyužila svého postavení, aby zločinům proti Rohingům zabránila, a tak k páchání těchto zvěrstev přispěla. Uvedli to ve zprávě ze srpna 2018, ve které obvinili barmské vojáky z masového vraždění a znásilňování Rohingů.

Někteří kritici volali také po tom, aby Su Ťij přišla o Nobelovu cenu za mír. To ale Lars Heikensten, výkonný ředitel Nobelovy nadace, odmítl s tím, že ocenění získala dávno před tím a za zcela jiné činy.

Situace Rohingů

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté, co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Rakhinském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení.

Su Ťij operaci v počátku podpořila, později odsoudila jakékoli porušování lidských práv. Váhavý postoj vyvolal na mezinárodní scéně kritiku. 

O Su Ťij

Aun Schan Su Ťij (v překladu Su Ťij, dcera Aun Schana) se narodila 19. června 1945 v Rangúnu. Její otec, významný bojovník za nezávislost Barmy, byl v roce 1947 zavražděn. Její matka, Do Kchin Ťij, byla první barmskou velvyslankyní. V roce 1960 s ní Su Ťij odcestovala do Indie. Později vystudovala filozofii a ekonomii na Oxfordské univerzitě a pracovala pro OSN v New Yorku a Bhútánu. V Británii se v roce 1972 provdala za tibetologa Michaela Arise, s nímž má dva syny Alexandra a Kima. Je autorkou řady esejů.

Z převážně buddhistické Barmy kvůli armádním represím uprchlo od září 2017 do sousedního Bangladéše statisíce Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

Barmě vládne Su Ťijina Národní liga pro demokracii. Ústava přetrvávající z dob junty nicméně brání někdejší disidentce stát se prezidentkou. Díky ústavě si také v Barmě udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Podle zahraničního analytika Českého rozhlasu Milana Slezáka tak Su Ťij nemá tolik moci, aby ovládala celou zemi a zejména armádu. I kdyby se tak chtěla zasadit o mírnější postup vůči Rohingům, je otázkou, zda by uspěla vzhledem k tomu, jak velkou moc vojáci v zemi stále mají.

Dominika Píhová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme