Súdán a Jižní Súdán se přibližují k válce, kvůli ropě umírají civilisté
Ani rozdělení Súdánu na dva státy neukončilo násilí. Na nové hranici se schyluje k válce mezi zeměmi, které se navzájem obviňují z agrese a odmítají ustoupit ze svých požadavků. V oblasti už přitom umírají lidé, útoky na civilisty jsou na denním pořádku.
Mluvčí Organizace spojených národů potvrdil, že severosúdánské letectvo svrhlo už několik desítek pum na území Jižního Súdánu a nálety nejsou ojedinělé. Jejich cílem jsou jihosúdánské vesnice.
„Zrovna jsme jeli přes most, když na nás zaútočilo několik letadel. Jedním z cílu byl očividně most, na kterém jsme byli. Ale také zasáhli nedaleké tržiště,“ popsala novinářka Hannah McNeishová nálet severosúdánských letadel na území jižního souseda. Starosta vesnice, která se stala terčem bombardování, hlásil několik desítek zraněných, převážně žen a dětí.
Bombardování se nevyhnula ani základna OSN, která přišla o jeden z generátorů. Střepiny také poškodily několik budov. Pracovníci OSN pomáhali evakuovat zraněné civilisty do okolních nemocnic.
Zahraniční redaktor Ondřej Bouda popsal konflikt mezi Súdánem a Jižním Súdánem
Centrála OSN v Ženevě okamžitě bombardování civilních cílů odsoudila: „Doufáme, že násilí co nejdříve přestane, a připomínáme oběma zúčastněným stranám jejich povinnost dodržovat mezinárodní právo. To znamená udělat vše pro ochranu civilistů a mezinárodních pozorovatelů včetně jejich majetku.“
Severosúdánský delegát přitom na půdě OSN řekl, že Severní Súdán je mírumilovná země: „Nejsme agresory a nepřekročíme mezinárodní hranici. Doufáme, že se poučili a přestanou na nás útočit.“
Obě strany se cítí v právu
Ani jihosúdánská velvyslankyně však nepřipouští, že by na vině byl nejmladší samostatný stát. „Republika Jižní Súdán si nepřeje návrat k válce. Rádi bychom se co nejrychleji vrátili k jednacímu stolu,“ uvedla.
Severní Súdán svaluje vinu na Jižní, protože jihosúdánská armáda obsadila město Heglig. Ta zase tvrdí, že jen pronásledovala útočící jednotky. Město prý obsadila kvůli vlastní bezpečnosti, ale na nátlak mezinárodního společenství už se zase stáhla.
Pokračující útoky ze severu chápe jako důkaz pro svá tvrzení a cílenou provokaci, která má vyvolat válku. Místní lidé jsou rozezlení, že Spojné národy nedokáží konfliktu zabránit.
V pozadí je ropa
Mezinárodní pozorovatelé a zástupci Africké unie ale Radě bezpečnosti OSN popsali situaci z jiného úhlu. Obě strany jsou prý v zajetí agresivní rétoriky a válečné logiky, každý stát má vlastní názor na vzniklou situaci. V obou hlavních městech získávají navrch zastánci tvrdé linie.
„Rada bezpečnosti by se proto měla s vůdci obou zemí sejít a přesvědčit je, aby se vrátili k jednacímu stolu,“ uvedla americká velvyslankyně v radě bezpečnosti OSN Susan Riceová. Zatím se však zdá, že její výzva zůstane bez odezvy. V konfliktu jde totiž o ropná naleziště na hranici obou států. Země tak bojují o budoucí bohatství i vlastní význam na mezinárodní scéně.
