Příběhy žen, které bojovaly za lepší Súdán: protesty jim připomínají nezahojené rány i stud

Některé z nich se do Súdánu vrátily, aby bojovaly za lepší a spravedlivější budoucnost země. Jiné z ní nikdy neodešly a do ulic je dostala chuť konečně něco změnit. Všechny si ale s sebou nesou rány a jizvy z boje za svobodu Súdánců a Súdánek. Fotografickou esej zachycující příběhy žen, které byly během červnových protestů v Chartúmu napadeny bezpečnostními složkami a vojáky, přináší agentura Reuters.

Chartúm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Reportéři Reuters přinesli příběh několika Súdánek, které byly napadeny během červnových protestů v Chartúmu. iROZHLAS vybral pět z nich. | Foto: Umit Bektas | Zdroj: Reuters / koláž iROZHLAS.cz

Chadídža Salehová se v březnu vrátila do Súdánu ze zahraničí, kde žila šest let. Přijela, aby se připojila k protestům za změnu. „Přijela jsem z bezpečí, protože chci pro svou zemi lepší budoucnost,“ cituje ženu Reuters.

Ženy byly důležitou hnací silou během měsíce trvajících protestů proti prezidentovi Umaru Bašírovi, který zemi vládl před 30 let. V dubnu ho u moci vystřídala vojenská rada, což vedlo k dalším několikaměsíčním protestům z obav, že se armáda bude snažit držet u moci a zachová režimní struktury. Během demonstrací Súdánci prosazovali požadavek, aby zemi vedla civilní vláda. 

Chadídža Salehová se v březnu vrátila do Súdánu ze zahraničí, kde žila šest let. | Foto: Umit Bektas | Zdroj: Reuters

Jednoho z nich se v Chartúmu nedaleko ministerstva obrany účastnila i Chadídža. Bylo 3. června a proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní složky a polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Podle 41leté ženy je ozbrojenci bili tyčemi a dodnes nosí na nedohojených ránách obvazy.

Ačkoli byly červnové demonstrace mírové, vyžádaly si oběti z řad civilistů i vojáků. Podle opozice mají desítky mrtvých ze začátku června na svědomí právě členové RSF.

Súdánská lidskoprávní aktivistka Nahíd Gabrallová zachycená fotoreportéry agentury Reuters. | Foto: Umit Bektas | Zdroj: Reuters

Další z demonstrujících, která se účastnila protestů 3. června, byla lidskoprávní aktivistka Nahíd Gabrallaová, která reportérům Reuters vypráví o násilí ze strany bezpečnostních složek i výhrůžkách znásilněním.

Právě o znásilnění mluví také lékaři, kteří podle zpráv lidskoprávních skupin zmiňují roztrhané oblečení a sexuální násilí na ženách, které ošetřovali. Jak ale upozorňuje Hadia Hasaballahová, málokterá súdánská žena přizná, že byla znásilněna. „Ví, že když poníží ženy, poníží všechny,“ komentuje pro Reuters 42letá aktivistka.

Aktivistka Hadia Hasaballahová. | Foto: Umit Bektas | Zdroj: Reuters

Chartúmské aktivistky vypráví také o tom, jak vojáci na kůlech vyzdvihovali dámské spodní prádlo jako symbol toho, že ženy sexuálně napadli. Reuters ve své fotoeseji upozorňuje, že se mu zprávy o znásilnění nepodařilo ověřit u armádních představitelů či tamních úřadů.

Zakázané kalhoty

Za vlády Bašíra byly životy súdánských žen kontrolovány muži. Ženy mohly být například zatýkány za to, že nosily kalhoty. I proto si je na červnovou protestní akci vzala 35letá Mahi Aba-Jazídová. „V ruce už jsem měla kulku, ale pořád mě bili,“ vypráví reportérům Reuters s tím, že věří, že to bylo právě kvůli tomu, co si vzala na sebe.

35letá Mahi Aba-Jazídová si na červnovou protestní akci oblékla kalhoty – za Bašírovy vlády ji mohla policie za takový počin i zatknout. | Foto: Umit Bektas | Zdroj: Reuters

Na protestu se s manželem střídala taky Amel Taželdinová, 41letá žena, matka čtyř dětí, která během akce učila děti z ulice zpívat. Když se k nim přiblížily polovojenské  jednotky RSF a křičely na ně, ať zmizí, utíkali všichni rychle pryč.

„Zatímco jsme utíkali, bili nás. Abych ochránila hlavu, kryla jsem se rukama. Proto je mám obě zlomené,“ popisuje reportérům. „My, které zbila policie, jsme měli štěstí. Ti, ke kterým se dostala Rychlá podpora, byli opravdu vážně zraněni,“ dodává.

Podle vojenské rady se výtržnosti, ke kterým došlo během protestů 3. června, vyšetřují.  Rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by potlačení demonstrace odsoudila, ale zablokovaly Čína a Rusko. Návrh rezoluce vypracovaly Británie a Německo.

Od začátku června došlo k několika dalším střetům mezi demonstranty a bezpečnostními složkami. 

Amel Tajeldinová, 41letá žena, matka čtyř dětí, která během protestu učila děti z ulice zpívat. | Foto: Umit Bektas | Zdroj: Reuters

Sporné RSF

Navzdory násilnostem se súdánská vládnoucí vojenská rada v červenci domluvila s koalicí opozice a protestních skupin na sdílení moci v přechodném období před volbami, které má trvat tři roky. Dohodu představitelé prodemokratického hnutí a armády podepsaly ve středu časně ráno v hlavním městě Chartúmu za účasti afrických vyjednavačů.

Pro mnohé protestující je ale obtížné se s takovým řešením smířit – nejen kvůli červnovým demonstracím, ale také kvůli zapojení vojáků do konfliktu v Darfúru.

Jednotky RSF, vedené zástupcem šéfa přechodné vojenské rady Mohamedem Hamdanem Dagalem, jsou spojovány se zvěrstvy páchanými během ozbrojeného konfliktu v západosúdánské provincii, který trvá od roku 2003 a kde při občanském konfliktu zemřely stovky tisíc lidí. Vládní představitelé to odmítají.

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme