Vyšetřovatelé v Súdánu nařkli osm důstojníků ze zločinů proti lidskosti. Hrozí jim trest smrti
Pokojný protest v súdánské metropoli Chartúm letos v červnu krvavě potlačily polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Odpovědnost za incident, při kterém zemřelo nejméně několik desítek lidí, však nenesou vládnoucí generálové, nýbrž jejich podřízení, kteří neuposlechli rozkazy. Prohlásil to v sobotu představitel vyšetřovací komise, která byla kvůli incidentu ustavena.
Šéf RSF generál Mohamed Hamdan Dagalo přitom v minulosti odmítal, že by jeho jednotky byly do incidentu zapleteny, píší zahraniční agentury.
Předseda vyšetřovací komise rovněž uvedl, že při zásahu RSF zemřelo nejméně 87 lidí. Úřady přitom dříve hovořily jen o 61 mrtvých. Podle asociace lékařů blízké protestujícím zemřelo 127 lidí.
Příběhy žen, které bojovaly za lepší Súdán: protesty jim připomínají nezahojené rány i stud
Číst článek
RSF podle vyšetřovatelů dostaly příkaz vyklidit oblast v blízkosti protestu, kde se část protestujících věnovala „negativním a nelegálním praktikám“. Několik důstojníků, včetně jednoho generálmajora, však rozkaz neuposlechlo a nařídilo vyklidit i místo protestů.
„Odstranili barikády, použili slzný plyn, zastřelili několik demonstrantů a jejich stany zapálili,“ uvedl předseda vyšetřovací komise. Vyšetřovatelé zveřejnili iniciály osmi viníků, jejich plná jména ale drží v tajnosti, píše zpravodajský server BBC. Pokud budou uznáni vinnými ze zločinů proti lidskosti, hrozí jim podle vojenského práva doživotní vězení či trest smrti.
Stigma znásilnění
Vyšetřovatelé rovněž uvedli, že nepřišli na žádné případy znásilnění. Podle americké nevládní organizace Lékaři za lidská práva však místní lékaři tvrdí, že některé ženy měly stržené šaty a byly znásilněny. Agentura Reuters uvádí, že se zprávy o znásilnění nepodařilo nezávisle ověřit, podle aktivistů se totiž místní ženy zdráhají o znásilnění mluvit, aby se vyhnuly společenské stigmatizaci.
Súdánská armáda podepsala dohodu s opozicí. Obě strany konfliktu se mají podílet na vládě
Číst článek
Vládnoucí vojenská rada a zástupci opozice po zprostředkování Africké unie a Etiopie uzavřeli minulý týden dohodu o podobě institucí v tříletém přechodném období do voleb.
Nyní však ještě musí uzavřít takzvané ústavní prohlášení, které má vymezit rozložení sil mezi dohodnutými institucemi. Na jeho znění mezi oběma stranami panuje řada neshod. Část opozice totiž například požaduje jako součást dohody mezinárodní vyšetření červnových násilností, které generálové odmítají.
Jednání, kterých se mají zúčastnit i zástupci povstaleckých skupin, budou pokračovat v sobotu v Chartúmu.
