Zpívající žena v bílém na korbě auta. Tváří súdánských protestů se stala studentka architektury
Je symbolem súdánských demonstrací za odstoupení autoritářského prezidenta Umara Bašíra. Fotka ženy v bílých šatech s výraznými náušnicemi ve tvaru půlměsíce, která stojí na korbě auta, vznikla během třetího dne protestů v súdánské metropoli Chartúmu. Snímek se začal rychle šířit na sociálních sítích. Právě ženy tvoří zhruba dvě třetiny protestujících.
„Revoluce!“ prozpěvovala žena v arabštině ze střechy auta, natáčel si ji při tom dav lidí. Fotografie, kterou zveřejnila na twitteru Lana H. Harounová, se teď pomalu stává symbolem súdánských protestů.
Místní média identifikovala ženu jako dvaadvacetiletou Alu Salahovou, podle serveru Buzzfeed jde o studentku architektury na Súdánské mezinárodní univerzitě v Chartúmu.
Na záběrech Salahová s pomalovanými tvářemi a oblečená v barvách súdánské vlajky ve volných šatech kritizuje režim a obviňuje ho ze zabíjení lidí. „Upalují nás ve jménu náboženství,“ volá žena. Dav jí odpovídá heslem „revoluce!“.
Její róba a detaily byly odkazem na ženy pracující v administrativě či v zemědělství a zároveň na protesty proti diktatuře v 60., 70. a 80. letech.
Právě ženy hrají v posledních měsících důležitou roli v protivládních protestech. Podle odhadů tvoří až dvě třetiny demonstrantů. Protestují proti represím, sexismu a patriarchální společnosti.
Podle zprávy organizace Human Rights Watch z roku 2015 zatýká pořádková policie ženy i kvůli oblečení, například kalhotám, ale i kvůli tomu, že nemají zakryté vlasy. Dalším důvodem je spolujízda v autě s mužem. Výjimkou pak nejsou tělesné tresty včetně bičování nebo kamenování kvůli cizoložství.
Alžírská ústavní rada přijala demisi prezidenta Butefliky, země zatím bude bez prezidenta
Číst článek
Ženy čelí i politickým represím, od začátku protestů loni v prosinci bylo zadrženo mnoho aktivistek. Demonstrace začaly v Súdánu původně jako odpor proti zdražení paliva a potravin, postupně ale demonstranti začali požadovat odstoupení prezidenta Bašíra, který zemi vládne už 30 let. Ten odstoupit odmítá.
Armáda bránila protestující
Napětí vygradovalo v neděli, kdy se demonstranti shromáždili u areálu, v němž v centru Chartúmu sídlí ministerstvo obrany, prezident a bezpečnostní složky, a utábořili se tam. Bezpečnostní složky pak při střetech v neděli a v pondělí zabily nejméně 22 lidí, včetně pěti vojáků, kteří protestující před policií a tajnými službami bránili.
Na armádu se v úterý obrátil i opoziční lídr Sádik Mahdí, podle něhož by právě vojenští velitelé měli nyní garantovat pokojný přechod k demokracii. K jednání o změnách ve vedení země pozvali zástupce armády i organizátoři protestů a „plán politických změn“ po súdánském vedení požadují rovněž zástupci USA, Británie a Norska, kteří to uvedli v úterý zveřejněném společném prohlášení.
Tlak na současné súdánské vedení překvapivě podpořila i policie, jejíž mluvčí podle agentury AFP jednotky vyzval, aby proti protestujícím u vládních úřadů už dál nezasahovaly. V oficiálním prohlášení rovněž vyzval k „poklidnému předání moci“.
Od počátku protestů přišlo podle pondělních údajů súdánských úřadů o život 39 lidí, včetně tří členů bezpečnostních složek. Podle aktivistů za lidská práva si však násilí vyžádalo více než 60 mrtvých.
K vyostření situace může znovu dojít v neděli, podle Súdánské státní tiskové agentury totiž Bašírova strana svolala do Chartúmu demonstraci na prezidentovu podporu.
Třicet let Bašírovy vlády
Bašír se v zemi chopil moci v roce 1989 vojenským převratem a stanul v čele junty. O čtyři roky později rozpustil vojenskou radu a zemi od té doby vládne jako diktátor. Vyhrává sice opakovaně v prezidentských volbách, režim ale dlouhodobě pronásleduje politické oponenty a nezdráhá se je dokonce mučit.
Diktátor je zodpovědný také za konflikt v Dárfúru na severozápadě země, při kterém zahynulo podle OSN nejméně 300 000 lidí a 2,8 milionu lidí muselo opustit své domovy. V roce 2010 obžaloval Mezinárodní trestní soud Bašíra ze zločinů genocidy, ten to odmítl jako „neokoloniální spiknutí“.
Bašírův režim se po většinu období svého vládnutí potýká s řadou ekonomických potíží. Na konci loňského roku inflace dosahovala 72 procent a země nebyla schopná platit za dovoz potravin.
Po pádu diktátora občanská válka. Proč se bojuje o Tripolis a kdo chce vládnout v Libyi?
Číst článek
V roce 2011 přišel Súdán o tři čtvrtiny svého ropného bohatství, když obyvatelé převážně křesťanské části země rozhodli v referendu o vzniku samostatného státu Jižní Súdán.
Současné protesty trvají už čtvrtý měsíc a podle agentury Reuters jsou nejdelší v historii Bašírova režimu. Demonstranty povzbudila rezignace dlouholetého vůdce Abdal Azíze Butefliku, který odstoupil po masových protestech.
Podporovatelé prezidenta viní z protestů spiknutí Západu, jehož cílem má být ukončení islámské vlády.
Americký list The New York Times napsal, že aktivisté v Súdánu a v Alžírsku, i obě strany současného libyjského konfliktu, tvrdí, že se snaží předejít osudu zemí arabského jara po roce 2011. Všechny kromě Tuniska totiž buď upadly do chaosu, nebo se vrátily k autoritářství.
Odstrašujícím příkladem je pro mnohé vývoj v Egyptě, do jehož čela se v roce 2013 dostal vojenským převratem prezident Abdal Fattáh Sísí. Ten se mimo jiné teď snaží prosadit ústavní změny, které by mu umožnily být doživotním prezidentem.
