Súdánský exprezident Bašír čelí kvůli puči z roku 1989 dalšímu obvinění. Hrozí mu trest smrti

Třicetiletou vládu súdánského prezidenta Umara Bašíra loni ukončil vojenský převrat, který následoval několikaměsíční masové protesty. Teď bývalý autokrat čelí obvinění z účasti na převratu proti demokraticky zvolené vládě v roce 1989. Pučem se tehdy sám dostal k moci, upevnil svou pozici, zavedl v zemi islámské právo a začal likvidovat oponenty, za což mu hrozí až trest smrti.

Tento článek je více než rok starý.

Chartúm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý súdánský prezident Umar Bašír.

Bývalý súdánský prezident Umar Bašír. | Foto: TM/CAT/DEG | Zdroj: Reuters

Mezinárodní zatykač na Bašíra už v roce 2009 vydal i Mezinárodní trestní soud v Haagu.

„Doposud byl Bašír odsouzen ke dvěma letům vězení za korupci, ke které se i přiznal. Údajně prý za dobu své vlády pobral úplatky až 90 milionů dolarů od Saúdské Arábie,“ říká Radiožurnálu Vojtěch Šmolík, doktorand Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a odborník na Súdán.

V Africe zadrželi bývalého velitele, který se podílel na genocidě v Dárfúru. Stane před soudem v Haagu

Číst článek

„Má ale být i souzen v mezinárodním měřítku, protože Mezinárodní trestní soud v Haagu ho dlouhodobě obviňuje z podpory konfliktu v Dárfúru a etnických čistek vedených súdánskou armádou a jejími spřátelenými milicemi. Současná vláda v Súdánu Bašíra konečně tomu soudu vydá,“ doplňuje.

Spolu s Bašírem by před soudem stanuli jeho bývalí spolupracovníci včetně například bývalého ministra obrany. Přestože současná vojensko-civilní vláda Súdánu mezinárodní stíhání umožní, brání se řešení zločinů z Dárfúru. Bašír by totiž mohl vypovídat i o úloze v konfliktu současných členů administrativy.

„To se týká třeba generálporučíka Mohameda Hamdana, který je členem té stávající přechodné vlády a který vedl paramilitární skupinu vojáků, která je v Dárfúru zodpovědná za jedno z těch největších zvěrstev,“ popisuje Šmolík.

Na cestě k demokracii

Kromě vydání Umara Bašíra do Haagu současná přechodná vláda oznámila i několik reforem při cestě státu k demokratickému zřízení.

„Jako hlavní cíl si stanovila dokráčet k demokratickým volbám a potrestat násilné potlačení občanských protestů ze strany Bašírovy administrativy. Vyjednává také s rebelskými skupinami v celé zemi o vzájemném ukončení bojů, právě tam ale zatím jakýkoliv významnější progres chybí,“ říká Šmolík.

Súdán po zavedení práva šaría zvažuje liberalizaci. Nemuslimové by nemuseli být stíháni za pití alkoholu

Číst článek

Dále vláda kriminalizuje ženskou obřízku a povolí ženám cestovat po celé zemi bez souhlasu mužského člena rodiny. Úřady nebudou trestat odpadnutí od víry, tedy konverzi z islámu k jinému náboženství.

Vláda ale stále neustavila nový parlament, v čele regionálních administrativ stále nestojí civilní představitelé. Kromě toho země musí reformovat nebo zcela vybudovat instituce, které za Bašírovy třicetileté vlády přestaly existovat.

Vláda se bude muset vypořádat s obrovskou korupcí, ochromením ekonomiky neustálým válčením, ale třeba i současnou krizí způsobenou pandemií koronaviru ve světě. Lidé v Súdánu demonstrují i dnes a stále požadují totéž. Chtějí svobodu, mír a spravedlnost, což je moto, které demonstrace provází od jejich počátku.

„Postoj demonstrantů dobře shrnuje vyjádření jednoho z nich, ve kterém říká: ‚…se dávají znovu do pochodu právě proto, aby vrátili revoluci její původní směr.‘ Od kterého se přechodná vláda odklání nedostatečnou snahou implementovat reformy,“ dodává.

I nové protesty se potýkají s dílčím násilím. Obecně jsou ale podle odborníka klidné, jak to protestující deklarovali už na jejich počátku v roce 2018.

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme