Súdánci rozhodují o osamostanění jižních oblastí
V Africe možná vznikne nový stát. Obyvatelé jižního Súdánu, kde se včera v celostátním referendu začalo hlasovat o odtržení této poloautonomní oblasti od severní části Súdánu, se zatím účastnili hlasování ve velkém počtu a očekává se, že se jih země vysloví pro nezávislost.
Vypsání tohoto referenda bylo naplánováno už jako součást mírové dohody, která před šesti lety ukončila krvavý konflikt mezi arabským severem Súdánu, obývaným muslimy a černošským jihem, jehož obyvatelé se hlásí ke křesťanství a animismu.
Zahraniční pozorovatelé
Pokud se jih osamostatní, připadne mu třetina území doposud největšího afrického státu a s nimi také cenné oblasti, kde se nachází většina súdánských ropných zásob. Na referendum dohlížejí zahraniční pozorovatelé z Evropské unie a Spojených států amerických, mezi kterými je i bývalý americký prezident Jimmy Carter a senátor John Kerry.
Zajímavostí je, že do země přijel také americký herec George Clooney, jenž zaštítil projekt, který má zabránit vypuknutí násilí. Jde o komerční družice nad severním a jižním Súdánem, které mají fotografovat hromadné přesuny lidí a další důkazy násilí.
Firma Google vytvořila webovou platformu s veřejným přístupem, což má vytvořit tlak na súdánské politiky. Násilí už ale přesto vyhlášení referenda poznamenalo. Před několika dny vypukly etnické střety v ropném regionu Abye, který leží právě na hranici severního a jižního Súdánu a nárok si na něj činí oba budoucí státy.
Referendum potrvá do konce týdne, se samotným osamostatněním jižního Súdánu se počítá na 9. červenec.
Afrikanistka Kateřina Werkman ve Světě o deváté vysvětlila, že časová délka referenda je dána absencí infrastruktury v této části Afriky. Súdánský prezident Umar Bašír, mimochodem stíhaný Mezinárodním trestním soudem kvůli válečným zločinům a genocidě, řekl, že sice chápe touhu jihu po osamostatnění, ale že pochybuje, zda si obyvatelé jihu budou schopni založit a řídit státní instituce a spravovat stát.
Spojnicí je ropovod
„Země je extremně chudá, má málo učitelů, lékařů právníků, úředníků. Vůdci bojůvek a milicí, které bojovaly často na obou stranách, jsou často vůdci současných samospráv,“ uvedla Werkman s tím, že zahraniční pomoc bude nutná. Závislost státu na exportu ropy je 90procentní. „Přes sever vede jediný ropovod, a tak spolupráce bude nezbytná.“
Prezident Umar Bašír se v prosinci nechal slyšet, že pokud se jih vysloví pro nezávislost na Chartúmu, Súdán přijme islámskou ústavu a islám se stane oficiálním náboženstvím.
„Nejsem si jistá, že by islamizace měla dalekosáhlé dopady. V severním Súdánu bude hlavním problémem tvorba státu, který by dlouhodobě fungoval. I tam jsou oblasti, které mají pocit marginalizace, budou chtít získat podíl na moci a na zdrojích, protože na rozdíl od jihu nikdy nedostaly možnost k osamostatnění,“ uvedla Werkman.
Krušná první léta
Komentátor Milan Slezák v Odpoledním Radiožurnálu připustil, že v prvních letech případné samostatnosti jižního Súdánu mohou být obyvatelé zklamáni. „Než z ropy bude jižní Súdán něco mít, tak uplyne řada let. Mnozí lidé budou nespokojeni a budou si klást otázku, zda nezávislost stála za to.“
A pak je tady obrovská otázka, zda nové elity, které budou vládnout, bývalí partyzáni, které Západ podporuje, budou myslet na práva jedince, práva menšin. To zatím prokázáno není,“ připomněl Slezák.
