Súdánský prezident dorazil do Číny až dnes. Údajně kvůli změně letu
Súdánský prezident Umar Bašír, státník podezřelý z válečných zločinů a hledaný mezinárodním zatykačem, přiletěl na návštěvu do Číny až dnes. Oficiálním vysvětlením súdánského ministerstva zahraničních věcí byla změna letového plánu. Avšak o pravém důvodu, proč byla státníkova cesta do země, která „prahne“ po súdánské ropě, můžeme jen spekulovat, myslí si zahraničně-politický analytik Milan Slezák.
Podle něj by potenciální příčinou mohlo být počasí, informace, že někdo na palubě usiluje o Bašírův život, nebo to, že se Bašír obával zatčení.
„Navrhuji se ale držet prostého faktu, že Bašírovo letadlo v pondělí odstartovalo z Teheránu, kde byl Bašír na mezinárodní konferenci, doletělo do Turkmenistánu, pak se otočilo a vrátilo se do Teheránu a do Číny se vypravilo s několikahodinovým zpožděním,“ říká analytik.
Zahraničně-politický analytik Milan Slezák se zamýšlí nad návštěvou Bašíra v Číně
Na Čínu se za to, že Umara Bašíra pozvala, snesla velká kritika. Organizace Amnesty International dokonce uvedla, že když Číňané Bašíra nezadrží, bude to znamenat, že jejich země je bezpečným útočištěm pro lidi podezřelé z genocidy.
Súdánský státník je totiž stíhán Mezinárodním soudním dvorem v Haagu za zločiny a genocidu spáchané v západosúdánském Dárfúru. Tato oblast velikosti Francie je obývána především černošským obyvatelstvem terorizovaným arabskými milicemi. Ty jsou řízeny právě prezidentem Bašírem.
„Od doby vydání zatykače se Bašír vypravil do několika států, převážně afrických, kde zatčen nebyl. Většinou to nebyli signatáři zakládajícího statutu mezinárodního trestního soudu a pouze jeho signatářská země má povinnost osobu hledanou mezinárodním zatykačem zatknout. Jen Keňa statut podepsala, a nezatkla ho. Čína k signatářům také nepatří,“ vysvětluje odborník Milan Slezák, proč Čína rovnou nevydala súdánského mocnáře do rukou soudu.
Ropa na odděleném jihu
Súdán se má za několik dní rozdělit, jih se odtrhne od severu. Jak Slezák potvrzuje, kromě ropy bude i to námětem pro pekingské rozhovory.
„Pekingu jde o ropu v Súdánu, většina jí je na jihu. Z jihu se nemůže dodávat, když se, chce-li se osamostatnit, rozhádá se severem, protože přes sever vedou ropovody,“ míní .
Čína má, jak dodává analytik, samozřejmě zájem na tom,aby se situace smírně vyřešila.
