Sudetoněmecké krajanské sdružení bude opět hlasovat o stanovách, odpůrci jsou ve střehu
Interní spor o úpravy stanov, které mají zachytit nové směřování Sudetoněmeckého krajanského sdružení, se dostal až před soud. Proto se bude o tomto víkendu hlasovat o nových stanovách znovu. Jablkem sváru zůstává vypuštění nároku na "znovuzískání domova."
Sudetoněmecké krajanské sdružení se loni vzdalo nároku na "znovuzískání domova" a také na odškodnění vyvlastněného majetku. Po více než šedesáti letech tento požadavek vyškrtli ze stanov. Na jejich valném shromáždění to před rokem podpořilo 71 procent delegátů.
Přesto to narazilo na silný odpor u malé skupiny, která změnu napadla u soudu. Ten prohlásil nové stanovy za neplatné, protože shledal během hlasování procedurální pochybení. O tomto víkendu budou tedy sudetští Němci o nových stanovách hlasovat znovu. Odpůrci změn hodlají proti nim nadále bojovat.
"Tyto požadavky jsou historického charakteru. Vznikly krátce po válce za úplně jiné situace, než v jaké žijeme dnes. Je jasné, že o těchto tématech musíme v 21. století mluvit jinak," říká Bernd Posselt.
O změnách stanov mluvil se šéfem Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndem Posseltem a Johannem Slezakem zpravodaj ČRo Pavel Polák
Od roku 2008 je Posselt šéfem Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Jeho členem je od roku 76. Pojem "znovuzískání domova" prý vyznívá jako územní nároky.
"Před dvěma roky nás jedny noviny kritizovaly, že to máme stále ve stanovách. Poté jsme se v předsednictvu rozhodli, že takovou formulaci nemůžeme ve stanovách nechat. To je absurdní."
Za podobný relikt minulosti považuje i další paragraf, který by měl ze stanov také zmizet - a to nárok na vrácení respektive plné odškodnění zkonfiskovaného majetku.
Soud zrušil změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení, která se týká vrácení majetku
Číst článek
Toto požadovat je dnes podle Posselta iluzorní. Pokud sdružení sudetských Němců nové stanovy přijme, zřekne se tím finančních a územních požadavků vůči českému státu. Ovšem nadále bude považovat odsun i vyvlastnění za akt bezpráví.
"Český stát udělá jen to, co bude chtít český národ. Pokud se někdy rozhodne vyhnané Němce nějak odškodnit - jako to třeba udělalo Maďarsko - bude to jen dobrovolné rozhodnutí České republiky."
Změny stanov odpovídají novému kurzu sudetoněmeckého krajanského sdružení, který mu Bernd Posselt v posledních osmi letech naordinoval a který by se dal shrnout následovně - méně konfrontace, více dialogu.
Protože dřívější konfrontační styl sudetským Němcům podle Posselta mnoho nepřinesl.
Odpůrci jsou připraveni
"Mě na tom vadí jedna věc. Bylo by to absolutní zřeknutí se práva na domov. Proto jsem proti novým stanovám připravený bojovat, i právní cestou," namítá Johann Slezak.
Považuje Posseltův reformní kurs za zradu na celém sudetoněmeckém sdružení. Své příjmení vyslovuje česky, narodil se v roce 1937 v Úsově.
Je předsedou hornobavorského sudetoněmeckého svazu. Jakémukoli politickému sblížení mezi Českem a sudetskými Němci musí podle něj předcházet vyřešení sporných otázek, jako jsou Benešovy dekrety a odškodnění.
"Český stát nás na základě Benešových dekretů vyhnal. Proto musí najít způsob, jak odškodnění provést. Podobně jako to udělali Maďaři."
Johann Slezak by se do Česka, do rodného Úsova nestěhoval, hlavní kořeny prý má už v Bavorsku. Ale chatu na přidělém pozemku by si představit uměl. Stejně jako dvojjazyčné cedule obcí a měst, kde dříve žili Němci.
"Aby naši potomci věděli, odkud pocházejí, protože to na mapě nenajdou."
Johann Slezak skutečně považuje tyto požadavky za realistické. A hodlá na nich trvat. On sám patří k malé skupině uvnitř sudetoněmeckého sdružení. A ta se novým stanovám brání.
Drtivá většina je ovšem pro jejich změnu. Valná hromada tedy pozměněné stanovy o tomto víkendu pravděpodobně znovu a tentokrát bez procedurálních chyb odhlasuje.
Bernd Posselt je v tomto ohledu optimista.
