Dnes už se nedá dělat politika se slovníkem starým 70 let, říká šéf sudetských Němců

V bavorském Řezně začíná sudetoněmecký sjezd, hlavní událost roku tohoto krajanského sdružení. V posledních letech se sudetští Němci mezi sebou soudili o to, zda je správné vyškrtnout z téměř 70 let starých stanov požadavek na odškodnění a znovuzískání vlasti. Soudní pře jsou u konce. Ze stanov sporné body definitivně zmizely.

Od stálého zpravodaje Řezno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mluvčí Sudetoněmeckého zemského spolku Bernd Posselt na 68. sjezdu sudetských Němců v Augšpurku

Šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt na 68. sjezdu sudetských Němců v Augšpurku (archivní foto) | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Byl to pětiletý boj před soudy. Ta malinkatá skupina, která byla proti změně stanov, nás zaměstnala masivní polemikou a soudními procesy,“ prohlašuje v rozhovoru pro Radiožurnál šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt o iniciativě několika členů, kteří byli proti, aby se ze stanov vyškrtl požadavek na vrácení vlasti a odškodnění.

„Na posledním zasedání našeho spolkového shromáždění před několika týdny jsem ale mohl oznámit, že existuje konečný rozsudek, který už máme i písemně – ve kterém jasně stojí, že změna stanov proběhla v souladu s právem a že platí.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta se v 21. století nedá dělat politika se slovníkem starým 70 let. V rozhovoru pro Radiožurnál vysvětluje, proč trval na tom, aby si krajanské sdružení změnilo stanovy.

Tento spor zaměstnával sdružení sudetských Němců průběžně. Odpůrci změn se stále odvolávali k vyšším soudům a také zpochybňovali volbu předsednictva krajanského sdružení. Za tím by už teď měla být definitivní tečka. „Proti tomuto rozsudku se už nedá odvolat k vyšším instancím. Navíc soudní výlohy musí zaplatit ti, kdo nás dali kvůli změně stanov k soudu,“ tvrdí Posselt.

„Doslechl jsem se, že si najali velmi velmi drahého právníka. Nakonec jim to nic nepřineslo. Nás to ale po celých pět let stálo čas, sílu a energii.“

Dopady sporu

Co tento interní spor se sudetoněmeckých krajanským sdružením udělal? „Mělo to pozitivní, stejně jako negativní dopady,“ říká Posselt, který odmítá, že by sdružení bylo teď rozhádané. Veškerá hlasování ve vedení byla ze 70 až 80 procent pro změnu stanov.

„Jako pozitivní vnímám, že se napříč sudetoněmeckým krajanským sdružením diskutovalo o našich cílech v 21. století. A že naše politika v tomto století musí být jiná než politika z poloviny 20. století,“ vysvětluje Posselt.

Kontakt mezi Německem a Českem je dobrý, ale může být ještě lepší, říká šéf sudetských Němců

Číst článek

Podle něj dnes není možné používat slovník z doby před 70 lety. Doba se změnila a s takovými požadavky ve stanovách se prý dnes politika dělat nedá. V krajanském sdružení to prý pochopilo hodně lidí. Změna stanov má výraznou podporu.

„Našemu krajanskému sdružení to také uškodilo, protože mnozí lidé neměli všechny informace, nevěděli, kdo má pravdu. Zažili jsme hádky a konfrontace, kterých mi je samozřejmě líto,“ dodává Posselt.

Hlavní odpůrce změny stanov Johann Slezak vyvodil z rozsudku důsledky. Složil ve vedení sudetoněmeckého krajanského sdružení mandát.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme