Sudetští Němci a Češi jsou na dobré cestě dialogu, zaznělo v Augšpurku

Letošní sraz sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augšpurku začal smířlivě. V úvodních projevech se mluvilo o vzájemném dialogu a tom, že Češi a sudetští Němci dělají vůči sobě vstřícná gesta. Naopak vůbec nezazněla tradiční kritika Benešových dekretů, které sudetští Němci dlouhodobě odmítají. Vůbec poprvé v historii přijel na sudetoněmecké dny oficiální zástupce české diplomacie, generální konzul v Mnichově Milan Čoupek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mluvčí Sudetoněmeckého zemského spolku Bernd Posselt na 66. sjezdu sudetských Němců v Augšpurku | Zdroj: ČTK

„Zahájili jsme dialog, ve kterém se nevyhýbáme společným a těžkým kapitolám našich dějin,“ řekla na začátku sudetoněmeckých dnů bavorská ministryně sociálních věcí a patronka sudetských Němců Emilia Müller.

Ocenila, že obě strany k sobě vysílají signály smíření. Na české straně zmínila zrušení takzvané Klausovy výjimky z Lisabonské smlouvy nebo omluvu brněnské radnice za pochod smrti sudetských Němců z roku 1945.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Augšpurku začaly sudetoněmecké dny, poprvé v historii za oficiální účasti české diplomacie. Natáčel zpravodaj Pavel Polák

„Máme pocit, že se opravdu i v řadách sudetských Němců začíná něco měnit. Velmi jsme ocenili, že došlo ke změnám stanov, které vypustily některá ustanovení, která neodpovídala tomu, co bychom od nich očekávali,“ reagoval generální konzul v Mnichově Milan Čoupek.

Každoroční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, letos pod názvem „Lidská práva bez hranic“, začalo v zaplněné hale výstaviště bavorskou a německou hymnou. Během víkendu se pak představují různé zemské organizace, zpravidla v tradičních krojích.

V seminářích se budou věnovat tématu uprchlíků a vyhánění, které je dnes podle organizátorů celosvětovým fenoménem. Sudetoněmecké dny se ale kvůli vnitřním rozbrojům nesou v napjaté atmosféře.

„Naše sdružení se masivně reformuje, změnili jsme stanovy a přijali programové prohlášení,“ řekl Českému rozhlasu šéf sudetoněmeckého spolku Bernd Posselt.

Více než dvoutřetinová většina v předsednictvu odhlasovala, aby se ze stanov vyškrtly požadavky na vrácení domova, majetku a odškodnění.

Vracet majetek sudetským Němcům není možné, jsem pro smíření, říká Posselt

Číst článek

V programovém prohlášení se pak Sudetoněmecké krajanské sdružení hlásí ke spoluodpovědnosti za nacistické zločiny. U konzervativní části spolku to ale narazilo na odpor.

Přestože vrchol sudetoněmeckých sjezdů přichází každoročně v neděli, už dnes předal nejvyšší představitel landsmanšaftu Bernd Posselt nejvyšší sudetoněmecké ocenění, Evropskou cenu Karla IV., rakouskému diplomatovi slovinského původu Valentinu Inzkovi.

Cena je každoročně udělována osobnosti, která se zasloužila o smíření mezi národy. Inzko ji dostává především za své působení ve funkci vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, kterou vykonává od roku 2009.

ČRo, Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme