Šumavští divočáci bývají radioaktivní. Skolené kusy se musejí testovat
Na bavorsko-české hranici běhají radioaktivní divočáci. Nad Bavorským lesem a Šumavou se před skoro třiceti lety vypršel jeden z černobylských mraků. A dědictví téhle jaderné havárie, radioaktivní Cesium, se nasáklo hluboko do země, do které strkají svůj rypák divoká prasata.
Karlheinz Fuchs má na sobě svítivou bundu, je to lesník, myslivec, lovec a už dvanáct let pracuje v Bodenmaisu, v bavorských státních lesích.
„Skolený divočák se vyvrhne a pošle se do Bodenmaisu na kontrolu radioaktivity. A to platí bez výjimky pro každé zastřelené divoké prase. Tak to nařizuje zákon. Kdo nenechá prošetřit skoleného divočáka, dopouští se trestného činu. Lovec přijde i o zbrojní pas,“ vysvětluje.
Přísná pravidla platí v Bavorsku od černobylské havárie z roku 1986, kdy se velký radioaktivní mrak vypršel právě na Bavorskem.
„Pocházím přímo odtud. U nás v rodině se o tom hodně mluvilo. Lidé měli strach, nikdo nevěděl, co se skutečně stalo. Jak plyne čas, lidé možná zapomínají. U mě je to vyloučené. Nejen kvůli tomu, že u zdejší divoké zvěře stále měřím radioaktivitu,“ říká Karlheinz Fuchs.
Vysvětluje, že problém je hlavně s divočáky. Radioaktivní cesium postupně klesá do země. Proto je třeba vysoká zvěř, která spásá trávu, ve většině případů v pořádku. Zato divočáci, kteří v zimě ryjí hluboko v zemi a živí se kořínky, se Cesiem zhusta futrují.
Tři ze čtyř divočáků prý posílá rovnou do kafilérie. Mají v sobě víc než povolených 600 Bq na kilogram.
Když v bavorském příhraničí běhají radioaktivní divočáci, musejí běhat i na české straně hranice. Ve srovnání s Německem se to ale zjistilo výrazně později.
„Na začátku roku 2011 byl zcela náhodně odebrán divočák ulovený na Šumavě. Byla u něho zjištěna nadlimitní hodnota radioaktivity. Bylo to něco přes 4000 Bq,“ uvádí Richard Bílý, ředitel plzeňské veterinární správy.
Tohle prase překročilo normu téměř sedmkrát. A jak ukázaly testy u dalších divokých prasat, rozhodně to nebyla výjimka.
Šumavský divočák s příchutí radioaktivního Cesia se v minulosti mohl dostat na talíř velmi snadno. Od loňského roku proto platí na Šumavě to samé, co v Německu. Než divočák vyrazí do kuchyně, musí nejprve do laboratoře na radioaktivní testy.
