EU se o Albánii a Severní Makedonii zatím nerozšíří. Summit odložil start přístupových rozhovorů

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Předseda Evropské rady Donald Tusk v pátek prohlásil, že pro návrh byla velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Zástupci obou států dávají najevo zklamání, stejně jako český premiér Andrej Babiš, podle kterého je to špatný signál pro celý region západního Balkánu.

Brusel (Aktualizováno: 18:50 18. 10. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proti zahájení rozhovorů se postavila zejména Francie, proti byly i Nizozemsko a Dánsko. | Foto: Aris Oikonomou | Zdroj: Reuters

Evropská rada oběma státům slíbila začít jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Tirana i Skopje podle Evropské komise požadavkům vyhověly, avšak summit se na slíbeném kroku neshodl. Podle diplomatů byla proti zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko.

„Chci říct jasně, že to není vina Albánie a Severní Makedonie… ty jsou připraveny. Bohužel nejsou připraveny některé členské země,“ poznamenal Tusk na tiskové konferenci. Končící šéf unijních summitů obě země vyzval, aby snahu nevzdávaly.

Summit se shodl pouze na tom, že se političtí vůdci k tématu vrátí před vrcholnou schůzkou EU a zemí západního Balkánu v květnu příštího roku.

Vyjednávači EU a Británie se dohodli na smlouvě o brexitu. ‚Získáváme zpět kontrolu,‘ říká Johnson

Číst článek

Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker označil rozhodnutí za zklamání a dodal, že tím snaha o rozšíření nekončí. „Pokud chceme být respektováni, musíme plnit sliby,“ řekl Juncker, který svou funkci stejně jako Tusk opustí před koncem roku.

Reakce českého premiéra

Velké zklamání dal najevo také premiér Andrej Babiš. Rozhodnutí nezahájit přístupová jednání označil za „nepochopitelné“. Z jeho pohledu se totiž jedná o „formální záležitost“.

„Šlo jen o to, abychom řekli: ano, začneme vyjednávat. A to vyjednávání samozřejmě může trvat deset, patnáct let,“ zdůraznil. Severní Makedonie podle něj udělala mimořádně mnoho, aby s ní EU zahájila rozhovory, Albánie už méně.

Aktuální rozhodnutí summitu je podle Babiše ale „špatným signálem pro celý region“ a bude mít dopad na důvěryhodnost EU.

Další reakce

Nespokojenost s odkladem rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů vyjádřila i řada dalších premiérů. „Měly by nárok na přístupová jednání. Ztroskotalo to na některých státech,“ řekla například rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová.

The least that the European Union owes the region is to be straightforward with us. If there is no more consensus on the European future of the Western Balkans, if the promise of Thessaloniki 2003 does not stand, the citizens deserve to know. 1/3

12:01 – 18. 10. 2019

205 658

Také její krajan Johannes Hahn, který v současné Evropské komisi zastává funkci komisaře pro sousedskou politiku a rozšíření, vyjádřil „mimořádné zklamání“. Podle něj hrozí „destabilizace západního Balkánu s plným dopadem na EU“.

Italský premiér Giuseppe Conte řekl, že na rozhodnutí Evropské rady o Severní Makedonii a Albánii „se bude vzpomínat jako na historický omyl“.

„To nejmenší, co Evropská unie regionu dluží, je, aby s námi mluvila na rovinu,“ kritizoval na twitteru postoj šéfů států a vlád severomakedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov. Albánský premiér Edi Rama vyjádřil lítost nad rozhodnutím, které podle něj souvisí s „otevřenou konfrontací v rámci EU samotné“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme