Čtyři dny tvrdého vyjednávání i vypjatých okamžiků. Unijní summit uzavřel ‚kompromis kompromisů‘

Jestli se tento summit unijních lídrů něčím zapíše do dějin, bude to délkou trvání. Jednání odstartovalo v pátek a mělo původně skončit v sobotu, kvůli neshodám mezi státy se nakonec protáhlo až do úterních ranních hodin. Po čtyřech dnech a nocích se evropská sedmadvacítka na parametrech fondu obnovy a budoucího sedmiletého rozpočtu nakonec dohodla. Ne všichni dostali, co chtěli, kompromisní dohoda je ale unijními lídry označována za úspěch.

Analýza Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Všichni unijní lídři označují dohodu uzavřenou na summitu za menší či větší úspěch. Za „historickou“ ji považuje například francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová | Zdroj: Reuters

„Dokázali jsme to. Evropa je silná, Evropa je jednotná,“ komentoval vyčerpávající jednání šéf unijních summitů Charles Michel, pro něhož byl několikadenní maraton rozhovorů zatím největší výzvou od loňského jmenování do funkce předsedy Evropské rady.

Výsledek summitu je dobrý, řekl Babiš. Česko může z rozpočtu Evropské unie čerpat 35,7 miliardy eur

Číst článek

Unijní země se nakonec dohodly, že společně nasadí 750 miliard eur (v přepočtu zhruba 20 bilionů korun), které mají zabránit pádu na ekonomické dno a zmírnit krizi, do které Evropa nezadržitelně míří kvůli pandemii koronaviru.

Peníze ze 750miliardového fondu obnovy nazvaného jako „Next Generation“ budou státy moct začít čerpat od ledna. Celkem 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty, zbytek půjčky.

„Německo s Francií to navrhly už v květnu, státy o tom pak jednaly, lídři ale nebyli schopní se sejít. Není to tedy jen o jediném víkendu, i tak to ale považuju za ukázku brilantní schopnosti se domluvit, proto tam lídry drželi tak dlouho, aby došli k nějakému kompromisu. Jinak by se v sobotu rozjeli domů s tím, že se sejdou za 14 dní a mezitím by vyjednávali diplomaté,“ komentuje pro iROZHLAS.cz závěr summitu odborník na EU z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ondřej Mocek.

Summit to byl nejen dlouhý, ale v určitých chvílích také bouřlivý. Jeden z vypjatých momentů popsal bruselský server Politico: francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pobouřilo jednání rakouského kancléře Sebastiana Kurze, který uprostřed napjaté debaty opustil jednací místnost, aby vyřídil příchozí hovor. Teď unijní lídři hovoří o přelomové dohodě a ukázce evropské jednoty.

Komplikovanější, než se čekalo

Unijní lídři si tak po čtyřech dnech mohou oddechnout. Že šlo o velice komplikované a zároveň nesmírně důležité jednání, v pondělím Interview Plus připustil i místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Šéfové států a vlád sedmadvacítky totiž měli na stole hned několik věcí najednou. Nejednalo se jen o celkové částce fondu, ale také formě distribuce peněz mezi jednotlivé státy a dalších parametrech pomoci.

Česko si v Bruselu vyjednalo ze všech zemí EU nejvyšší dotace, uvedl Babiš. Mají pomoct regionům

Číst článek

Hlavním sporným bodem rozhovorů zůstávala otázka, jaký bude ve fondu obnovy poměr mezi granty a půjčkami. Skupina takzvaných šetrných států, kam se kromě Nizozemska v čele s premiérem Markem Ruttem řadí i Rakousko, Švédsko a Dánsko, se obávaly vysokého společného zadlužení. Nakonec si vymohly snížení přímých dotací z původně plánovaného půl bilionu o 110 miliard eur.

Naopak Itálie a Španělsko, které jako země nejzasaženější pandemií covidu-19 budou výrazně největšími příjemci prostředků z fondu, tlačily za podpory Německa a Francie na co největší balík grantů. Kompromisem se nakonec stalo zmíněných 390 miliard.

Summit vyřešil také otázku víceletého finančního rámce. Peníze určené na zotavení unijních ekonomik, pošramocených dopady koronavirové pandemie, zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období let 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si vůbec poprvé v historii vypůjčí na finančních trzích.

„Řekl bych, že více než nadšení je to úleva, že mají jednání za sebou – mají nejen fond obnovy, ale i víceletý finanční rámec, který byl problémem v podstatě poslední dva roky, kdy se jednání stalo komplikovanějším, než se čekalo,“ popisuje Mocek.

„Pokud jde o víceletý finanční rámec, hlavní spor byl mezi čistými plátci a státy, které se označují za přátele koheze – ti, kteří čerpají peníze, chtěli čerpat více, a ti, kteří platí, chtěli platit méně. Dalším sporným bodem, který i Česko dávalo hodně do popředí, bylo to, aby při nakládání s penězi měly státy volnější ruku. V opozici stála Evropská komise, která naopak chtěla pevněji určovat, kam peníze půjdou,“ dodává.

Složitá pozice lídrů

Summit, který byl původně plánovaný na dva dny, poutal mediální pozornost především svou délkou – časově se vrcholná schůzka téměř vyrovnala dosud nejdelšímu summitu z prosince 2000, kdy se řešila otázka východního rozšíření evropského bloku a kdy Česko ještě nebylo součástí společenství.

To, že jednání trvalo tak dlouho a summit se nerozpustil bez dohody už v sobotu, podle Mocka svědčí o tom, jak byla vrcholná schůzka klíčová. Lídři se kvůli koronavirové krizi navíc sešli po poměrně dlouhé době, podle něj tak hrála roli i snaha ukázat, že setkání na vrcholné úrovni mají smysl.

Třetí den summitu EU o rozpočtu skončil bez dohody. Jednání budou pokračovat odpoledne

Číst článek

„Vnímám tam i velký tlak německého předsednictví a národních soubojů. Vzhledem k euroskepticismu, který roste v Nizozemsku, není tlak nizozemského premiéra náhoda. On se nemohl vrátit domů s tím, že výdaje budou velké. Naopak Itálie, kde také roste euroskepticismus, potřebovala, aby ji unie co nejvíce podpořila. Premiéři proto měli poměrně složité pozice,“ vysvětluje odborník.

Na summitu se podle něj odrazilo i rozdělení nejvyšších unijních postů, o kterém se rozhodovalo před rokem. Do čela komise byla nakonec jmenována Němka Ursula von der Leyenová, novým šéfem unijní diplomacie se stal Španěl Josep Borrell a ve funkci předsedy Evropské rady vystřídal Poláka Donalda Tuska již zmíněný Belgičan Charles Michel.

„Tady se přesně ukazuje, co státy střední Evropy loni ztratily. Přišly o politické pozice, proto se do závěrů dostala také zmínka o právním státu. Západní Evropa je na to zvyklá a chce to prosazovat i ve střední a východní Evropě,“ říká expert AMO s tím, že pro západní země to bylo o to jednodušší, že už u jednacího stolu nebyla Velká Británie, která byla před odchodem z unie hlavním spojencem střední Evropy.

Právě snaha části lídrů podmínit čerpání unijních peněz respektováním demokratických principů a právního státu se stalo jedním z dalších zásadních sporných bodů jednání. Odsoudily to především Maďarsko a Polsko, které jsou kvůli kritice za podkopávání právního státu v hledáčku Bruselu. Podmínka o nutnosti dodržování právního státu se nakonec do závěru summitu dostala, i když oproti původnímu znění značně rozmělněná.

Podle šéfky Evropské komise by se v případě porušení právního státu o případném přerušení čerpání dotací rozhodovalo kvalifikovanou většinou hlasů členských zemí. Maďarský premiér Viktor Orbán nicméně výsledek jednání před novináři interpretoval tak, že se Budapešti podařilo ubránit národní hrdost a „zmařit pokusy“ vázat čerpání z fondů Evropské unie na právní stát.

Úspěch, nebo prohra?

Všichni unijní lídři označují dohodu uzavřenou na summitu za menší či větší úspěch. Za „historickou“ ji považuje například francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová, kteří se stali hlavními hnacími motory vyjednávání.

Spokojen je i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj během jednání někteří diplomaté a média označovali za velkou překážku shody.

„Myslím, že to je dobré pro všechny, protože velké státy potřebují udržet eurozónu a jednotný evropský trh, aby se nepropadaly jako při řecké krizi. To se tímto balíčkem snad více či méně povede, na druhou stranu peníze nejsou tak vysoké, jak se původně očekávalo. To znamená, že i skupina šetřivých států získala ústupky,“ míní Mocek.

Vedl Belgii, teď se stává nejmladším šéfem Evropské rady. Kdo je muž, který bude řídit summity EU?

Číst článek

Za „dobrý výsledek“ označil závěry summitu také český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Česká republika bude v příštích sedmi letech z unijního rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat celkem 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), oproti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur.

Z fondu obnovy bude Česko na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Tento příspěvek měl být původně o něco vyšší, po tlaku států obávajících se vysokého společného zadlužení v čele s Nizozemskem se ale lídři unijních zemí shodli na seškrtání grantů. To podle ekonoma Petra Zahradníka pro Česko není dobrá zpráva.

„Myslím, že je to průlomová dohoda - o to průlomovější, že se snížil podíl dotační složky v balíku Next Generation. Nemyslím si ale, že by z toho Česko vyšlo vítězně. Pokud se ukáže, že jsme skutečně přišli o polovinu alokace v rámci Fondu spravedlivé transformace, rozhodně to za vítězství nepovažuju,“ komentuje summit pro iROZHLAS.cz.

Transformační fond má řešit důsledky ústupu od uhlí v postižených regionech a podle původního návrhu Evropské komise z něj Česku měly připadnout 3,4 miliardy eur, tedy asi 90 miliard korun. Vzhledem ke krácení těchto prostředků proto Zahradník finální dohodu summitu za triumf České republiky nepovažuje.

„Naopak bych to označil za triumf čtyř bohatých států, které si víceméně prosadily všechno, co chtěly. Redukce grantové složky v rámci Next Generation je podle mého značný průlom oproti původnímu návrhu. Objektivně si myslím, že to je dobře, ale nejsem si jistý, zda z toho střední a východní Evropa úplně jásá,“ dodává Zahradník.

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky ale všech 27 prezidentů a premiérů, kteří v pátek dorazili do Bruselu, může být spokojeno. A jako úspěch to budou prezentovat i doma. „Všichni premiéři budou doma říkat, že vyhráli. To je kouzlo Evropské unie – je to opět kompromis kompromisů, kdy každý může říct, že něco dostal,“ uzavírá Mocek.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme