Rusko musí nést odpovědnost za útoky na civilisty, shodli se unijní lídři. Pohrozili novými sankcemi
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie jednali první den na summitu ve francouzském Versailles do pozdní noci o tom, jak dál postupovat vůči Ukrajině a Rusku. Shodli se, že Moskva musí nést odpovědnost za útoky na civilisty, a pohrozili dalšími sankcemi. Naopak se zatím nedohodli, jestli Ukrajině udělí kandidátský status pro vstup do Evropské unie. Summit pokračuje i v pátek.
Sedmadvacítka lídrů se ve čtvrtek v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešla ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu prezidenta Vladimira Putina i podporu bránící se sousední země.
Ruská vojenská kolona u Kyjeva se podle satelitních snímků zřejmě rozptýlila
Číst článek
Unijní lídři kritizovali zejména středeční ostřelování dětské nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Podle francouzského prezidenta Emannuela Macrona šlo o hanebný a nemorální čin. Jak uvedl, zjevným cílem ruské armády bylo zabít civilisty.
Premiéři unijních zemí zároveň uvítali, že se prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu už zabývá podezřením na spáchání válečných zločinů.
Nové sankce
Lídři sedmadvacítky také ve společném prohlášení znovu vyzvali Rusko k okamžitému zastavení bojů a bezpodmínečnému stažení sil. A zároveň podpořili přijetí dalších sankcí proti Rusku.
„Jsme rozhodnuti ještě více zvýšit náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ shodly se špičky členských států unie. Chtějí také rozšířit finanční, humanitární a materiální pomoc Ukrajině.
„Čelíme válce, kterou rozpoutal Vladimir Putin nejen proti Ukrajině, ale celé Evropě. Dopady jsou obrovské. Ať už jsou to uprchlíci nebo ceny energií. Za to všechno může Vladimir Putin,“ řekl český premiér Petr Fiala z ODS, který podpořil v pořadí už čtvrtý další balíček unijních sankcí.
Moskva reaguje na západní sankce. Zakázala vývoz ruských železničních vagonů, kontejnerů či turbín
Číst článek
Podle něj je možné rozšířit vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT nebo třeba zavést blokádu ruských přístavů a lodí. Zároveň je podle Fialy dobře, že sankce míří i na Bělorusko.
Sankce proti Rusku na summitu podpořil i německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil, že už teď mají masivní dopad na ruskou ekonomiku a další rány jí ještě uštědří. Evropa ale podle něj zároveň udělala všechno proto, aby zmenšila dopady sankcí na svou ekonomiku.
Ukrajina do EU?
Summit také vyjádřil obdiv Ukrajincům, kteří „odvážně brání svoji vlast a naše společné hodnoty“. Ve společném prohlášení stojí, že Ukrajina patří do „naší evropské rodiny“ a že s ní Evropská unie dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství.
Bezletová zóna nad Ukrajinou? ‚Chceme-li válku, jděme do toho jinak, natvrdo,‘ říká politický geograf
Číst článek
Na udělení kandidátského statusu Ukrajině pro vstup do EU se ale unijní lídři neshodli. Proces otevření přístupových rozhovorů nejde urychlit. „Chci se soustředit na to, co můžeme pro Volodymyra Zelenského udělat dnes nebo zítra. Vstup Ukrajiny do Evropské unie je dlouhodobý proces s otevřeným výsledkem. Přihlášku nejprve musí vyhodnotit Evropská komise, pak se k ní vyjádří rada a to může trvat měsíce, možná rok,“ zdůraznil nizozemský premiér Mark Rutte.
Fiala naopak kandidaturu Kyjeva podpořil. Podle něj Ukrajina ukázala, že patří do Evropské unie a že si to i svým statečným bojem zaslouží.
Podobný přístup ale na summitu nesdílí všechny unijní země. Macron zdůraznil, že je sice potřeba Ukrajincům vyslat jasný signál podpory, na druhou stranu podle něj není možné zahájit přístupové rozhovory se zemí, která je ve válce.
Francouzský prezident také uvedl, že o členství v unii projevila zájem také Gruzie a Moldavsko, do kterého teď z Ukrajiny utíkají tisícovky uprchlíků a které je závislé na ruském plynu.
Závislost na Rusku
Premiéři několik hodin řešili i dopad války na energetiku. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jde o otázku energetické bezpečnosti.
Mezi ruskou elitou se už šíří hlasy, že je Putin podrazil, upozorňuje historik Alexej Kelin
Číst článek
„Musíme se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a k tomu budeme potřebovat masivní investice do obnovitelných zdrojů. Je to strategická investice do naší bezpečnosti a nezávislosti. Vytvoří nová pracovní místa a je to domácí výroba,“ uvedla.
Šéfové států by se pak v tomto případě měli během summitu shodnout na separátní Versailleské deklaraci. V ní hodlají slíbit právě odbourání závislosti na ruském plynu či zvýšení výdajů na obranu.
