Summit EU: vyjednávání o brexitu, tlak na světové hráče v Sýrii i sankce proti Rusku
Představitelé 27 členských států Evropské unie se ve čtvrtek po skončení oficiální části summitu dohodli na způsobu, jak budou vyjednávat s Británií o jejím odchodu z unie. Nejspornější otázkou přitom bylo zapojení Evropského parlamentu. Ten se nakonec dostane pouze na přípravná jednání, k vyjednávacímu stolu ale ne. Na summitu se lídři mimo jiné shodli na užší spolupráci v obraně, prodloužení sankcí proti Rusku nebo využití diplomatického tlaku k otevření koridorů do Allepa.
Ještě před jednáním 27 předseda Evropského parlamentu Martin Schulz řekl, že je pro něj naprosto nepřijatelné, aby se vyjednávání s Velkou Británií europarlament neúčastnil. Právě tato instituce totiž pak bude o výsledné dohodě s Británií hlasovat, jak upozornil Schulz.
Šéf summitu Donald Tusk ale po schůzce 27 oznámil, že nikdo z europoslanců u vyjednávacího stolu s Británií nebude. Podle Tuska členské země nicméně ustoupily. Umožní europarlamentu účastnit se alespoň přípravných jednání před evropskými summity na úrovni diplomatů.
S Londýnem tak bude o podmínkách brexitu vyjednávat Evropská komise. Zadání, podle kterých bude postupovat, připraví členské země na nejbližším summitu po aktivaci článku 50, tedy možná už v březnu příštího roku.
„To bude chvíle, kdy budeme muset prosadit naše národní priority, které by měla připravit vláda. Doufám, že výsledkem vyjednávání bude vyvážená dohoda a že se podaří zajistit respekt k právům českých občanů, kteří pracují a žijí ve Velké Británii,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.
Hlavním unijním vyjednavačem bude Francouz Michel Barnier, jak potvrdil šéf Evropské komise Jean Claude Juncker. Hlavní vyjednavač Evropského parlamentu Guy Verhofstad už dříve pohrozil, že by mohl začít vlastní rozhovory s Londýnem.
Azylová reforma
Evropští lídři se zároveň na summitu v Bruselu shodli na tom, že cílem EU je dohodnout se na reformě azylového systému do poloviny příštího roku.
Unie tak bude jednat o jiných způsobech pomoci, které by mohly nahradit uprchlické kvóty. Patří mezi ně například vysílání policistů a úředníků do zasažených zemí nebo finanční pomoc. Podle České republiky je ale na změnu azylové politiky příliš málo času:
„Nemyslím si, že to bude tak jednoduché, abychom během 6 měsíců dánského předsednictví dospěli k závěru,“ řekl Sobotka.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové čeká unii při jednáních o reformě azylového systému ještě hodně práce. Zdůraznila přitom, že debata o přerozdělování uprchlíků je jen jedním z problémů. Proti odstranění kvót jsou především státy na jihu Evropy.
Sýrie, Turecko, Rusko
Země EU se ve čtvrtek na summitu v Bruselu mimo jiné shodly na tom prodloužit sankce proti Rusku o dalších šest měsíců do poloviny příštího roku nebo na potřebě posílit spolupráci v bezpečnosti a obraně a vydávat na tyto oblasti více finančních prostředků. Donald Tusk zároveň řekl, že Evropská unie uspořádá v příštích měsících summit s Tureckem.
Unie také využije všechny diplomatické kanály k tlaku na mezinárodní hráče v Sýrii s cílem zajistit okamžité otevření koridorů do Allepa k humanitární pomoci a evakuacím civilistů. Evropští politici opakovaně poukázali na roli, kterou v syrské krizi svou podporou Damašku sehrávají Rusko a Írán.
