Ve francouzském letovisku Cannes, kde se v létě procházely filmové hvězdy – většinou stálice filmového plátna – se tento týden ukazovaly politické supernovy, pohasínající hvězdy a v některých případech i přelétavé komety. Sešel se tam summit 20 hospodářsky nejvyspělejších zemí světa, tedy skupiny G20. Hostitelská Francie si od schůzky slibovala politický trhák, vinou Řecka a jeho obstrukcí s přijetím mezinárodní finanční pomoci z toho ale nakonec vyšla spíše antická tragédie.

4:03 5. listopadu 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Řecko bylo v Cannes na koberečku a rozhodně to nebyl ten slavnostní červený. Premiér Papandreu dostal od kancléřky Merkelové a prezidenta Sarkozyho ultimátum, že Atény nedostanou další splátku unijní pomoci na výplaty důchodů a mezd státních zaměstnanců, jestliže se v referendu vysloví proti plánům eurozóny.

A nakonec snad ani to referendum nebude, prestiž Evropské unie ale lehla popelem. Chtěla hrát na summitu prim a byla odsouzená k roli statisty. Ostatní mimoevropské země nechápaly, co se to v eurozóně a v jakémsi státečku říkajícím si Helénská republika vlastně děje. Věděly ale, že to ohrožuje světové trhy a tedy i je.

Je to maratónský běh, vysvětloval předseda Evropské komise José Barroso, že znovuzískání důvěry světových trhů je dlouhodobý proces. Už ale nepřiznal, že je neobvyklé se na start maratónu několikrát vracet a běžet ho skoro 3 roky, jako to dělá Evropská unie – to musí být vyčerpávající.

Řecká krize se do jednání summitu sice neplánovaně promítla, neodradila ale ostatní země, které půtky premiéra Papandrea a jeho ministra financí Venizelose nemohly a ani se nesnažily chápat, aby se nebavily o skutečných finančních problémech planety – o kolísajících cenách surovin a plodin, směnných kurzech nebo nápadu na vybírání daně z operací na finančních trzích.

Zbyla i chvíle pro prostá lidská, přátelská gesta. Jako když prezident Obama pogratuloval kolegovi Sarkozymu k narození dcery Julie.

„Věřím, že Julia podědila více krásy po mamince, než po tatínkovi,“ řekl Barack Obama, když chtěl z ponuré atmosféry na začátku summitu vykřesat alespoň trochu veselí.

Moc to ale nešlo. V Cannes se i podle deníku Le Monde zkrátka hrála řecká tragédie. Ta má pět částí.

Expozici a kolizi už máme za sebou. Právě jsme ve stadiu krize. Čeká nás ještě peripetie a posledním dějstvím antického dramatu je jak známo katastrofa.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít