Summit G8 jednal o globální ekonomice i arabských revolucích
Stav světové ekonomiky, bezpečnost jaderných zařízení a důsledky revolučního jara v některých arabských zemích. To jsou hlavní témata schůzky lídrů osmi nejvyspělejších zemí světa, která začala ve francouzském městě Deauville v Normandii. Nejdříve byla řeč o hospodářských otázkách.
Zástupci Evropské unie, které osmička na své schůzky už několik let zve, vysvětlovali, jak se eurozóna vypořádává s dluhovou krizí několika svých členů.
„Naše makroekonomické základy jsou zřetelně lepší, než jiných vyspělých hospodářství,“ prohlásil před začátkem summitu předseda Evropské rady Herman van Rompuy.
Spolu s předsedou Evropské komise Josém Barrosem ale musel premiéry a prezidenty Japonska, Ruska a obou států Severní Ameriky ujišťovat, že eurozóna potíže svých tří členů dokáže řešit.
„Vytvořili jsme nástroje, kterými krizi zvládáme. Našim kolegům sdělíme, jak daleko jsme s jejich zaváděním za rok pokročili,“ uvedl Rompuy.
I ostatní země ale měly o co se s ostatními podělit. Japonsko informovalo o tom, jak se jeho ekonomika vzpamatovává z následků zemětřesení. Spojené státy nejspíš vysvětlovaly, proč posunuly strop svého rozpočtového schodku.
Mluvilo se i o kandidatuře francouzské ministryně hospodářství Christine Lagardeové na post šéfky Mezinárodního měnového fondu. Například Evropská unie jí pravděpodobně vyjádří podporu buď na schůzce ministrů financí EU v polovině června, nebo až na konci měsíce na summitu v Bruselu.
V otázce jaderné bezpečnosti se sedm nejmocnějších mužů planety a jedna žena, tedy Angela Merkelová, shodli na tom, že zatím za jadernou energetiku není jasná náhrada, je ale potřeba budovat alternativní zdroje.
Všichni jsou také pro co nejpřísnější pravidla jaderné bezpečnosti ve všech zemích, které využívají atomovou energii k civilním účelům. Nové elektrárny, které se budou stavět, musí podle nich vyhovovat maximální požadavkům na bezpečnost.
Sarkozy vyzval Kaddáfího, aby zastavil boje a vzdal se moci
Pracovní večeře státníků v noblesní restauraci Le Ciro´s v centru Deauville pak byla příležitostí k výměně názorů na důsledky takzvaného arabského jara v zemích severní Afriky.
Na zítřejší ráno mají státníci naplánované jednání s představiteli Tuniska a Egypta o tom, jaká finanční pomoc tam bude směřovat. Mělo by se jednat o sumu v řádu miliard eur.
Zatím padla na summitu výzva směrem k libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu, aby zastavil boje a odešel z čela země. Jak řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy, neznamená to ale, že by měl úplně odejít ze své vlasti.
„Neříkáme, že by měl Kaddáfí emigrovat. To nás netíží. Říkáme jen, že člověk, který po 41 letech diktatury neváhá nasadit děla a letadla proti vlastním bezbranným lidem, nemůže zůstat na svém místě. OSN nám dala mandát chránit civilní obyvatelstvo. To je všechno, co děláme,“ prohlásil Sarkozy.
„Teprve až se pan Kaddáfí vzdá moci, je možné zahájit nějakou diskusi. Nejdřív se ale vojáci musejí vrátit do kasáren a přestat terorizovat lidi, včetně obyvatel Tripolisu. Všude jsou na střechách ostřelovači, shromáždění více než tří osob jsou zakázaná, lidé žijí ve strachu. Až se tohle vyřeší, můžeme se bavit o tom, jestli dostane letenku do nějaké destinace a jakou poletí třídou,“ dodal francouzský prezident.
