V Londýně začíná summit NATO. Zastiňují ho Macronova slova o ‚mozkové smrti‘ Aliance

V Londýně se scházejí premiéři a prezidenti členských zemí NATO na summitu k 70. výročí vzniku Severoatlantické aliance. Původně měla být schůzka pouze oslavou na místě prvního sídla velení NATO. Slavnostní ráz akce ale překrylo současné napětí uvnitř Aliance kvůli kritice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a politice Turecka.

Londýn Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump společně s Melanií Trump přijeli na summit do Londýna.

Donald Trump společně s Melanií Trump přijeli na summit do Londýna. | Foto: Frank Augstein | Zdroj: ČTK

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je Severoatlantická aliance „ve stavu mozkové smrti“.

„Potřebovali jsme budíček a jsem rád, že přišel. Jsem rád, že se všichni shodují, že bychom se měli raději zamyslet nad našimi strategickými cíli,“ řekl v nedávném rozhovoru pro týdeník Economist a vyvolal tak velmi bouřlivé reakce.

Kritizoval především nevypočitatelný postup Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa a Turecka autoritářského vůdce Recepa Tayyipa Erdogana.

Unie Evropu neubrání

Evropa by se proto podle Macrona měla při své obraně více spoléhat sama na sebe. „Evropská unie ale nemůže Evropu ubránit. Evropská unie nemůže nahradit transatlantickou jednotu. Síla NATO a síla Evropské unie jsou dvě stany jedné mince,“ odmítl Macronovy úvahy generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Na prosincový summit NATO pojede jen Zeman. Babiš bude ve sněmovně řešit rozpočet

Číst článek

Podobně reagovala německá kancléřka Angela Merkelová i další lídři členských zemí NATO.

Stoltenberg přesto věří, že tento spor vojenský blok nepoznamená: „Je nás 29 spojenců. Každý má vlastní dějiny, kulturu a politické strany. Nemělo by nás proto překvapit, že spolu občas nesouhlasíme. Síla NATO ale vždycky byla v tom, že jsme se přes tyto rozepře dokázali dostat a sjednotili se kolem našeho hlavního úkolu: bránit se navzájem.“

Za mozkově mrtvou nepovažuje Severoatlantickou alianci ani Česko. Podle ředitele obranné sekce české delegace při NATO Jana Jireše udělala Aliance za posledních pět let od ukrajinské krize velký pokrok.

„NATO je v radikálně lepším vztahu v souvislosti s praktickými schopnosti, zejména těmi vojenskými, než před rokem 2014. ‚Domácí úkol, který vyplynul z krizového roku 2014, se nám do velké míry podařilo naplnit. Samozřejmě nic není dokonalé a stále ještě nejsme u konce,“ řekl Radiožurnálu.

Macronovy výroky realitou?

Bezpečnostní analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum Louis Cox-Brusseau naopak soudí, že kritika francouzského prezidenta před londýnským summitem je částečně oprávněná.

„Na tom, co Macron řekl, je určitě kus pravdy. Problém není v tom, že to řekl, ale ve způsobu, jak to řekl a v načasování tohoto prohlášení. Bezpochyby platí, že agresivní politika Turecka a turecké hrozby vypuštění migrantů do Evropy představují velký tlak na NATO a na evropskou bezpečnost. Aliance na to zatím nemá pádnou odpověď, ale měla by ji mít rychle. Jinak se Macronovy komentáře mohou stát realitou,“ upozornil.

Turecko si vysloužilo kritiku partnerů za svůj útok proti Kurdům na severu Sýrie, které považuje za teroristy. Tamní kurdské milice přitom výrazně přispěly k porážce teroristické organizace Islámský stát.

V reakci na tuto kritiku Ankara pohrozila, že nechá do Evropy odejít téměř čtyři miliony syrských uprchlíků, které hostí na svém území. V současnosti blokuje schválení aliančních plánů na obranu Polska a Pobaltí i spolupráci s Evropskou unií.

„Turecko bylo mnoho let cenným strategickým partnerem pro NATO i Evropskou unii. Teď, zejména po shodě s Ruskem na řešení situace v Sýrii, je zjevné, že existuje osa mezi Tureckem a Ruskem, která může ohrozit integritu NATO. S touto tureckou politikou bude pro Alianci v budoucnu hodně těžké najít jednomyslnou shodu v bezpečnostních otázkách týkajících se Evropy a jejího nejbližšího sousedství.“

Macronova slova byla urážlivá

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že NATO se nachází ve stavu mozkové smrti, velice urážlivé.

Během setkání s novináři před jednáním s šéfem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem Trump také poznamenal, že Německo neplatí do pokladny NATO „spravedlivý podíl“, a opakovaně podpořil britského premiéra Borise Johnsona, který je podle něj schopný a dělá dobrou práci.

„Je to nestydaté prohlášení,“ řekl Trump o Macronových slovech. „Nemůžete přece chodit a trousit o NATO takové poznámky. Je to velice urážlivé.“

EU se o Albánii a Severní Makedonii zatím nerozšíří. Summit odložil start přístupových rozhovorů

Číst článek

Podle amerického prezidenta by se měl Macron soustředit spíše na obtížnou situaci ve Francii například v souvislosti s vysokou nezaměstnaností a protesty hnutí žlutých vest. „Nikdo nepotřebuje NATO více než Francie, a ten, kdo profituje nejméně, jsou upřímně řečeno Spojené státy,“ řekl.

O „mozkové smrti“ NATO hovořil Macron v listopadovém rozhovoru poskytnutém britskému týdeníku The Economist. Tento stav podle něj způsobil nezájem Spojených států a vpád Turecka do Sýrie. Francouzský prezident také řekl, že Evropská unie musí posílit svou obranyschopnost a snížit tak závislost na Spojených státech a vyjasnit si své strategické cíle.

Řada států včetně Německa poté Macronovo hodnocení kritizovala, sám francouzský prezident ho ale hájil s tím, že se stalo „užitečným budíčkem“ směrem k aliančním partnerům.

Filip Nerad, tef, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme