Ukrajina dostala maximum možného. Její vstup do NATO by nic neřešil, míní Vondra

Ukrajina na summitu NATO ve Vilniusu dostala příslib, že se bude moci stát členem Aliance, ovšem bez konkrétního data, kdy by se tak mělo stát. „Je to maximum možného, Ukrajina realisticky nemohla dostat víc, než dostala,“ konstatuje bývalý ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ODS).

Vilnius Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexandr Vondra

Alexandr Vondra | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

„Ani pozvání či přijetí do NATO by stejně nic neřešilo. Podléhalo by to ratifikaci v parlamentech všech členských zemí, a když by de iure začalo platit, znamenalo by to Ukrajině pomáhat jinak: poslat tam vojáky a na to členské státy nejsou připraveny. Ani Spojené státy ne, protože nechtějí riskovat konflikt světového kalibru,“ zdůrazňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Alexandr Vondra, europoslanec za ODS, bývalý ministr obrany a zahraničí

Ukrajina podle Vondry může dostat bezpečnostní záruky ještě před případným členstvím v NATO jednak od Spojených států, v americkém tisku se mluví o obdobě izraelského modelu, a velmi konkrétní pomoc mohou nabídnout také státy G7.

„Připojit se budou moci i další země, Polsko a Rumunsko už oznámily, že se na tomto projektu budou také podílet. A mohla by se do toho pustit i Česká republika,“ míní europoslanec.

Oceňuje také, že byl prodloužen mandát generálního tajemníka Jense Stoltenberga a že NATO se začalo věnovat obrannému plánování. S tím je spojena i otázka výdajů na obranu, kdy ona známá dvě procenta HDP už nejsou nedosažitelnou metou, ale spíš minimem, které by i Česko mohlo realisticky naplnit během dvou let.

Řehka a Landovský po summitu: Ukrajinci nám krví kupují čas. Nové obranné plány NATO jsou revoluční

Číst článek

Nezávislost na Číně

Vondra souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, podle kterého musí Ukrajina v osvobozování svého území postupovat rychle, protože pokud by došlo k zamrznutí konfliktu, mezi spojenci nastane únava a úpadek pozornosti.

„Nikdo vám nezaručí, že za dva nebo čtyři roky bude jednota ve vztahu k Ukrajině tak pevná, jako dnes. Ukrajincům říkáme, že mají omezený čas dosáhnout úspěchů, než začnou jednání. A zároveň vojensky pomáháme, aby to nebyly jen hraběcí rady a ty cíle mohla splnit,“ podotýká.

Podle Vondry je otázkou, jak by se změnily postoje Spojených států, pokud by se příštím prezidentem znovu stal Donald Trump nebo pokud by došlo k otevřenému konfliktu s Čínou.

„Jako Evropa musíme ve vztahu k Číně posílit vlastní nezávislost. Není možné být závislý na strategických komoditách nebo produktech, jako jsou čipy nebo některá léčiva. Ale není ani v našem zájmu zahánět Čínu do objetí s Putinem či konfliktu s USA, protože první, kdo by na to doplatil, by byla Evropa,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme