Summit nezúčastněných států se točí hlavně kolem syrské krize a íránského jádra
Íránský jaderný program a válka v Sýrii jsou témata, která zatím dominují summitu Hnutí nezúčastněných zemí v Teheránu. Sjeli se tam zástupci 120 převážně rozvojových zemí. Přes výhrady Američanů a Izraele je hostem i šéf OSN Pan Ki-mun. A vůbec poprvé od íránské revoluce před 33 lety je v Íránu také egyptský prezident.
Příjezd Muhammada Mursího je podle analytiků určitým obratem v mrazivých vztazích mezí Káhirou a Teheránem.
Prominentní host se ale hned zkraje svého projevu vymezil proti íránské podpoře syrské vlády. Mursí prohlásil že prý je ‚morální povinností‘ podporovat naopak syrskou opozici proti ‚utlačovatelskému režimu‘.
Zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák přiblížil Hnutí nezúčastněných
Nejvyšší íránský vůdce ájatolláh Alí Chámeneí řekl, že ve světě začíná nový řád a že neúčastněné země v něm budou hrát důležitou roli. K otázce jádra prohlásil, že heslem Íránu prý je ‚nukleární energie pro všechny, jaderné zbraně pro nikoho‘.
Mnozí západní komentátoři a politici varují, že Teherán se jako hostitel summitu pokusí situace zneužít a předvést světu, že je ceněným diplomatickým partnerem a má podporu mnoha zemí.
Zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák upozorňuje, že Pan Ki-mun sice včera v užším kruhu kritizoval íránský jaderný program a nedodržování lidských práv, místní média ale informovala jen o pozitivech pro Írán.
Analytik: Írán dostal diplomatický políček
„Nicméně dnes se generální tajemník OSN ve svém projevu na konferenci Hnutí nezúčastněných postavil proti státům, které vyhrožují jiným zemím zničením – ačkoliv nikoho nejmenoval, bylo jasné, že jde o Írán – a které označují Izrael za rasistický stát. To je takový diplomatický políček Íránu. A stejně tak egyptský prezident, o jehož přízeň Íránci velice usilovali, se dnes ve svém veřejném projevu velice ostře postavil proti Sýrii, která je věrným spojencem Íránu. Takže opět veliká nepříjemnost pro Teherán,“ dodává.
Hnutí nezúčastněných vzniklo v roce 1961 v Bělehradu, kde se sešli zástupci 25 zemí, aby vytvořili protiváhu tehdy dominujícím mocnostem, Sovětskému svazu a Spojeným státům. Ve spolku se tehdy nejvíc projevovali Jugoslávci a Indové. Dnes má hnutí 120 členů.
„Jeho rozhodnost a efektivitu samozřejmě oslabuje to, že v něm dnes jsou státy na jedné straně jako castrovská Kuba, což jsou nepřátelé Spojených států nebo Západu obecně většinou, a na druhé straně státy jako Saúdská Arábie nebo Indie a Filipíny, což jsou naopak spojenci Spojených států. Takže je velmi obtížné při tak velkém počtu a při tak rozdílných zájmech se na něčem skutečně efektivně domluvit,“ říká Slezák.
