Švédská iniciativa chce pro běžence posílat letadla a dostat tak pašeráky mimo hru

Uprchlíci, kteří mají právo na azyl a chtějí najít útočiště v Evropě, možná už nebudou muset podstupovat nebezpečnou cestu přes moře. Jedna švédská iniciativa pro ně chce posílat letadla, která by je rychle a bezpečně přepravila na starý kontinent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Airbus A330 | Foto: CSA

Za iniciativou pojmenovanou Refugee Air stojí dva švédští občané, podnikatelé, kteří už měli dost zpráv o uprchlících tonoucích ve vlnách Středozemního moře a rozhodli se s tím něco dělat. Pro utečence chtějí posílat letadla.

K nápadu je prý dovedlo video švédského profesora Hanse Roslinga, který dlouhodobě spolupracuje s humanitárními organizacemi. V nahrávce zveřejněné na serveru YouTube Rosling vysvětluje, proč se uprchlíci nemohou do Evropy dostat letecky a volí riskantní cestu přes moře.

Přehrát

00:00 / 00:00

Iniciativa s názvem Refugee Air chce utečencům s právem na azyl zajistit bezpečnou cestu, informuje Tea Parkanová

„Aerolinie uprchlíky na palubu letadla nepustí. Dělají to tak kvůli evropské směrnici, kterou unie zavedla v rámci boje proti ilegální migraci,“ říká Rosling.

„Podle směrnice by v případě, že evropské úřady uprchlíka nepřijmou, přepravce musel uhradit všechny náklady spojené se zpáteční cestou do země jeho původu. Evropská unie tím fakticky přesunula zodpověnost za rozlišování mezi ekonomickými migranty a uprchlíky na někoho jiného,“ tvrdí.

Podle profesora Roslinga ale třeba i Mezinárodní organizace pro migraci je právě toto hlavní důvod, proč uprchlíci riskují životy na přeplněných lodích pašeráků.

Letenka například z Turecka do Švédska by je přitom stála mnohem méně peněz, než kolik lidé platí pašerákům.

Než napadne sníh

Kampaň se rozeběhla teprve o víkendu a její organizátoři zatím prozradili tolik, že vyjednávají s aerolinkami. Chtěli by, aby první letoun s uprchlíky dorazil do Evropy dřív, než ve Stokholmu napadne první sníh. A to bývá už v říjnu.

V kampani se angažují desítky švédských podnikatelů a právníků, kteří na projekt darovali peníze a hledají také právní cesty, jak celý plán realizovat.

Jeho součástí má být založení tzv. předodletových táborů v Turecku a Jordánsku, ve kterých by se prověřilo, jestli ten který zájemce má skutečně právo na azyl.

Po Německu zavádí kontroly na hranicích také Rakousko, hlídky posílilo i Slovensko

Číst článek

Švédsko je po Německu zemí, do které uprchlíci chtějí nejčastěji. A nechybějí signály, že v posledních letech se atmosféra ve švédské společnosti mění. Švédsko je vnímané jako multikulturní společnost, která se nebrání přijímat uprchlíky a která se je snaží integrovat.

Jenže poslední průzkumy veřejného mínění, které cituje například kanadský Global and Mail, ukazují, že až 58 procent Švédů si myslí, že přistěhovalců už je v zemi až moc.

To je varovný údaj i pro hlavní švédské politické strany, sociální demokraty a konzervativce. Z této situace totiž těží krajní pravice - strana Švédských demokratů, která se staví ostře proti vládní police přijímání uprchlíků.

mkp, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme