Odchod Švédska z Evropské unie, ani vytváření problémů při řešení migračního balíčku podle švédského velvyslance Fredrika Jörgensena není na pořadu dne. Hledání kompromisu při předsednictví v Radě EU by neměl ohrozit ani fakt, že vládu ve Stockholmu tvoří krajně pravicoví, nacionalističtí a protiimigrační Švédští demokraté. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz si naopak pochvaluje provázanost s českým předsednictvím: „Odvedli opravdu skvělou práci.“

Rozhovor Praha 6:25 12. května 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Švédsko nyní předsedá Radě Evropské unie. Od podzimu ze Stockholmu úřaduje nová vláda, ve které sedí mimo jiné i Švédští demokraté a jejich předseda Jimmie Åkesson se minulý týden nechal slyšet, že by Švédové měli přehodnotit svůj postoj k EU. Jaké sdělení to je? Máme se obávat možného odchodu Švédska z Evropské unie?
Ne, toho se obávat nemusíte. Žádný swexit nebude, ani žádný jiný švédský odchod z Evropské unie. Pan Åkesson ve skutečnosti neřekl, že má Švédsko vystupovat z EU, ale že máme vyhodnotit výsledky našeho členství, což je naprosto legitimní debata.

Věřím, že všechny strany nejen ve vládě, ale i v parlamentu, jsou připravené zahájit debaty v těchto mantinelech. Pouze zhodnotit, kde se nyní nacházíme a jak bychom se měli na EU dívat do budoucna.

Jak jistě víte, mezi členskými státy se vedou podobné hovory o tom, jaká má být podoba EU. Mnoho zemí se chce přidat, mezi nimi samozřejmě Ukrajina, ale také Moldavsko nebo Bosna a Hercegovina, všechny tři země získaly kandidátský status během českého předsednictví. A mnoho unijních států si myslí, že pokud budeme přijímat nové členy, budeme se muset podívat na pravidla hry. Možná bude nutná změna smluv, změna hlasovacích mechanismů.

‚Rozbití vstřícné migrační politiky.‘ Volební úspěch švédské krajní pravice může přepsat národní priority

Číst článek

Budeme muset najít balanc, protože tyto změny by dopadly na středně velké země jako Švédsko a Česká republika, obě mají 10,5 milionu obyvatel. Musíme se tedy dívat velmi pozorně na plusy a minusy při této debatě.

Přístup k migraci

Téma, které se taktéž prolíná švédskou a evropskou politikou, je migrace. Švédsko má nyní za úkol vést jednání na unijní úrovni z pozice předsedající země, a to ve chvíli, kdy je to ožehavé téma na domácí půdě a ve vládě sedí nacionalističtí a protiimigrační Švédští demokraté. Jaký bude v tomto ohledu Švédsko vyjednávač?
Ani v tomhle nemusíte mít strach. Evropský parlament se shodl na pozici pro migrační balíček a Švédsko nyní začne pracovat na hledání společné pozice mezi členskými státy. Na to je stanovený časový harmonogram, který říká, že by tato fáze měla skončit v roce 2024, pravděpodobně za belgického předsednictví. Ale my děláme pokroky a poslední zprávy, které jsem dostal z Bruselu, jsou slibné.

Všechny členské státy si uvědomují, že potřebujeme tento problém vyřešit, nemůžeme si to dovolit protahovat.

Předpokládám, že náročná diskuse se povede o solidaritě mezi členskými státy. Jedna věc je zabezpečit vnější hranice, ale nejtěžší bude najít řešení pro sdílenou zátěž.

Není to tak dávno, co se debatovalo o povinných kvótách, které měly určovat členské státy v Bruselu. Týkaly se toho, kolik uprchlíků by měla která jednotlivá země přijmout. Nemyslím, že se to bude opakovat. Chuť řešit migrační otázku tímto způsobem není. Není tomu tak v této zemi, v České republice, a není tomu tak ani ve Švédsku. A tyto pocity jsou podobné v mnoha dalších členských zemích, takže musíme hledat něco jiného.

Jak jste naznačil, debaty o migrační reformě se v Unii vedou od roku 2015, kdy se v Evropě začalo hovořit o migrační krizi. Od té doby jsme ale neviděli prakticky žádný pokrok, který by měl reálné výsledky. Věříte, že k nějakému posunu dojde během švédského předsednictví, nebo se výsledek dostaví až s Belgičany?
Je to náročná diskuse. Ale úplně nesouhlasím s tím, že bychom neviděli žádný pokrok. Když se podíváte na jednotlivé země, vidíte jasné změny v jejich přístupu.

Uprchlické kvóty jsou mrtvé, jejich odpůrce ale Evropská komise dál vykuřuje z nor, říká analytik

Číst článek

Třeba v případě Švédska máme z unijního pohledu migrační politiku, která je striktnější. Když ale vezmu za příklad Českou republiku, její postoj se změnil. Ohromující bylo, kolik uprchlíků z Ukrajiny přijalo Česko, to svědčí o velkém odhodlání. Je to velmi působivé, představuje to určitý standard pro zbytek Evropy.

Ukazuje to posuny tohoto typu v Evropě, vidíte větší ochotu pomoci. Myslím, že je situace mnohem lepší, než tomu bylo v roce 2015, a skutečně někam směřujeme. Ale je nás 27 zemí, které se dohadují na velmi komplikované záležitosti, to chce čas.

Ochota najít kompromis

Zmiňujete změny v jednotlivých členských státech na konkrétním příkladě. Otázka ale spíš směřovala na společný unijní postoj k dlouho diskutované komplexní migrační reformě…
V tomto ohledu musíme přijmout fakt, že budeme pracovat na základě předloženého návrhu Evropského parlamentu. Teď se musí členské státy shodnout na jejich postoji, to skutečně zabere nějaký čas. Tohle nemůžeme vyřešit za dva týdny. Ale když jsem mluvil s našimi vyjednavači v Bruselu, jsou si celkem jistí, že je reálné naplnit cíle, které jsme si stanovili, tedy dokončit migrační reformu v roce 2024.

Myslím si, když se bude stupňovat tlak a bude naléhavější, ochota členských států najít kompromis se bude také zvyšovat. V současnosti se spousta zemí potýká s výraznou migrační vlnou, především v jižní Evropě. Italové kvůli tomu vyhlásili stav národní nouze. I mnoho dalších zemí staví migraci vysoko na svém seznamu priorit. Skutečně potřebujeme najít kompromis.

Kdy nebo spíš až bude tento kompromis nalezen, jak náročné ho bude obhájit ve Švédsku, v domovském parlamentu? Švédští demokraté nejsou nadšení z připravované migrační reformy, ani z toho, v jakém stadiu se nachází.
Nemyslím si, že to bude Švédsko, kdo bude představovat největší problémy. Znovu: rozhodnutí učiněné Radou a členskými státy nebude identické s tím, na čem se shodl Evropský parlament. Ale až najdou členské státy shodu, pak budou následovat jednání mezi Radou a Evropským parlamentem, abychom našli společné evropské řešení.

V tomto mechanismu musí všechny země učinit ústupky, včetně Švédska. To, že jsme nyní v křesle předsednické země, nás nutí o to víc nalézt kompromis. Musíme najít řešení, které nás posune vpřed. Než se dostaneme k potvrzování ve švédském parlamentu, bude to už výsledek kompromisů učiněných v Bruselu, nebude to to aktuální stanovisko Evropského parlamentu.

Ale abych se dostal k přímé odpovědi na vaši otázku, bude to složité.

Plány švédského předsednictví: prioritou je podpora Ukrajiny a řešení energetické krize

Číst článek

Česko-švédská spolupráce

Kromě dlouho diskutované migrační reformy je stěžejním tématem posledních měsíců klimatický balíček FitFor55. Za švédského předsednictví se podařilo uzavřít legislativní jednání o všech jeho částech. Jak to bylo prezentováno a přijato ve Švédsku?
Bylo to něco, co jsme zařadili do naší agendy s opravdu vysokou prioritou. V této souvislosti musím využít situace a poděkovat našim českým přátelům, protože Česká republika odvedla skvělou práci na tomto důležitém dokumentu.

K našemu překvapení, a myslím, že to tak měli i naši kolegové z Česka, bylo to, jak dobře našli kompromis ve většině velmi složitých otázek. Což znamenalo, že jsme se teď v závěru mohli soustředit na nedořešené otázky transportu, navigace a podobně. Ale nyní máme řešení a to je fantastický úspěch.

Nebylo to jednoduché. Problémy doprovázely zejména otázku zákazu výroby spalovacích motorů od roku 2035. To se nelíbilo především v Německu, ale také tady v České republice. Nakonec jsme ale došli ke kompromisu. A stalo se tak díky českému předsednictví, protože odvedli opravdu skvělou práci. Za to mockrát děkuji.

Výzva udržení jednoty

Když už zmiňujete provázanost českého a švédského předsednictví, v jaké stavu proběhlo předání? Na co jste, kromě zmíněného klimatického balíčku, mohli navazovat?
Postavíte-li vedle sebe předsednický program Česka a Švédska, uvidíte, že si jsou velmi podobné. Hlavní priority byly víceméně stejné. Například jsme kladli velký důraz na vládu práva, v českém programu to bylo nazváno jako odolnost demokracie, pokud se nemýlím. Podpora Ukrajiny byla samozřejmě také jednou z hlavních priorit.

Po přijetí Lisabonské smlouvy předsednické země pracují v tzv. triu, které nám pomáhá stanovit dlouhodobější cíle a jasnější směřování. V našem případě je to Francie, Česko a Švédsko. Jednotlivá předsednictví pak mohou klást důraz na odlišná témata, můžete měnit určité nuance, můžete zvedat otázky, které jsou pro vás důležité, ale v celém triu je důležitá provázanost a spolupráce.

Národní priority jsou rozdílné, to je jasné, jsme jiné země. Ale je důležité, že navzdory našim odlišnostem směřujeme jedním směrem. Bylo nám ctí přebírat předsednictví po České republice, protože jste odvedli skvělou práci, na kterou jsme mohli navazovat.

Bilance českého předsednictví: mimořádná jednání, posun ‚zelené politiky‘ i problém komunikace

Číst článek

A jak si zatím vede švédské předsednictví? Zbývají poslední dva měsíce.
Řekl bych, že si vede velmi dobře, možná to není senzace, ale zároveň také žádné evidentní selhání. Postupuje tím směrem, kterým jsme chtěli ubírat legislativní návrhy.

Švédsko je poslední země z našeho tria, což znamená, že na nás připadl úkol dokončit mnoho z rozjednaných trialogů. Jednání s Evropským parlamentem, Komisí a Radou jsou pro nás velmi důležité. A do toho nyní vkládáme naše úsilí.

Samozřejmě největší výzvou pro nás a celou Evropu je podpora Ukrajiny. Musíme zachovat jednotu v této podpoře. Česká republika dokázala dojednat devět sankčních balíčků, abychom potrestali Rusko a abychom mu ztížili jeho nelegitimní válku. My v tomto ohledu pokračujeme. Dokončili jsme desátý balíček sankcí a nyní pracujeme na čísle jedenáct. Jednání jsou čím dál těžší, ale už jsme skoro tam, děláme pokroky.

Na co se potřebujeme zaměřit, je účinnost sankcí a jejich případné obcházení. Na příkladu Běloruska vidíme, že nefungují bezchybně. Musíme pracovat i na této otázce, nejen představovat nové sankce, ale ujistit se, že ty, které byly zavedeny, plní svůj účel.

Praha| 11. 5. 2023 |Anna Urbanová, Jakub Lucký |Zprávy ze světa |Rozhovor

Švédský velvyslanec: Je zklamání, že se nám ještě nepovedlo vstoupit do NATO. Ale jsme připraveni

Vstupu Švédska do Severoatlantické aliance brání barikáda Turecka a Maďarska. „Nepodali jsme přihlášku pro vstup do Turecka, chceme do Severoatlantické aliance,“ ohrazuje se Fredrik Jörgensen.

Anna Urbanová, Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít