Švédsko by mohlo po 30 letech zase stavět jaderné elektrárny
Švédský parlament má hlasovat o tom, zda povolit výstavbu nových jaderných elektráren. Pokud zákon získá potřebnou většinu, dojde tak ke zrušení dlouholetého zákazu, který si Švédové odsouhlasili v referendu v roce 1980.
Nové elektrárny by podle konzervativního premiéra Fredrika Reinfeldta, který příslušná návrh zákona předložil, měly nahradit desítku stávajících. Ty dnes produkují 45 procent elektřiny.
O návratu evropských zemí k jaderné energetice hovořil v Dopoledním Radiožurnálu redaktor Jaromír Marek
"Návrh by měl projít, což by znamenalo radikální změnu. Posledních třicet let byly na základě referenda jakékoliv nové reaktory zakázány. Švédsko odsouhlasilo úplnou jadernou likvidaci do roku 2010. Potom tento zákaz přehodnotilo s tím, že stávající jaderné elektrárny nemusejí být zavírány, ale mají dosloužit. Dnes by se mělo odhlasovat, že na místo dosluhujících bloků by mělo být možno postavit bloky nové," vysvětlil spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáš Sniegoň.
Vláda ve srovnání s předešlou skepsí vůči energii z jádra teď tvrdí, že nové reaktory jsou potřeba mimo jiné kvůli boji s globálním oteplováním.
Atomové elektrárny totiž nezatěžují životní prostředí téměř žádnými skleníkovými plyny. V plánu je také rozšířit využití obnovitelných zdrojů, například podporou větrných elektráren.
Naopak ale vláda zdůraznila, že na výstavbu nových elektráren nebudou vyhrazeny žádné státní peníze.
"Podle nového návrhu stát nebude platit vznik nových elektráren a nebude přispívat na jejich chod. V příštích patnácti letech by měly začít dosluhovat reaktory, které nyní ve Švédsku zajišťují zhruba 45 až 50 procent spotřeby. Situaci tedy bude třeba řešit i pro další období. Vláda, kterou tvoří koalice pravého středu, chce toto nechat na trhu," pokračoval spolupracovník.
Pokud dostane zmíněný zákon v parlamentu zelenou, což se očekává, zařadí se Švédsko k Francii, Velké Británii, Polsku a Finsku, které se k tomuto kroku chystají také.
Švédská vláda ale nechce jadernou energii nijak upřednostňovat. „Chce odsouhlasit i sázku na alternativní energii. Je to otázka pro trh. Záleží jaké budou ceny a nabídky a poptávky. Alternativní zdroje ale zatím nedokáží nahradit 45 procent spotřebované energie, kterou produkují jaderné reaktory,“ dodal Sniegoň.
Atomová energie zažívá renesanci
Od referenda z roku 1980 se vztah Švédů k jaderné energetice skutečně změnil. Podle průzkumu veřejného mínění z ledna 2008 se 48 procent obyvatel vyslovilo pro stavbu nových jaderných reaktorů, 39 procent bylo proti a 13 procent nebylo rozhodnuto.
Pro ilustraci, 94 procent lidí žijících v blízkosti uzavřené jaderné elektrárny v Barsebäck si přálo, aby tam elektrárna zůstala dál.
Přístup Švédska odpovídá obecnému trendu, protože se zdá, že atomová energie zažívá renesanci. Itálie, která si v referendu v emotivní atmosféře po černobylské tragédii rovněž zakázala stavět nové atomové elektrárny, už svůj postoj změnila.
Jednou z nejoptimističtějších zemí v tomto směru je Finsko, Francie svou pozici nukleární velmoci nikdy nezměnila.
A zatímco Evropa teprve začíná o návratu k jaderné energetice diskutovat, země jako Čína, Indie, Japonsko či Jižní Korea už staví, stejně tak Spojené státy.
