Švédsko čelí nové vlně covidu-19. Situace vyvolává obavy lidí i ‚barvitější‘ diskuse o přístupu k pandemii

V boji s pandemií koronaviru zvolila skandinávská země namísto lockdownu cestu doporučení a osobní odpovědnosti. Sílící podzimní vlna covidu-19 ale úřady donutila ke zpřísnění opatření. „Švédové se aktuálního vývoje určitě obávají, oproti létu se skutečně zdramatizoval,“ říká pro iROZHLAS.cz Tomáš Sniegoň, který přednáší na univerzitě ve švédském Lundu. Úřady podle něj přístup ke covidu-19 částečně mění, nejednají ale stylem „ode zdi ke zdi“.

Analýza Stockholm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švédsko se potýká s podzimní vlnou epidemie koronaviru | Zdroj: Reuters

V porovnání s jinými evropskými zeměmi do Švédska dorazila podzimní vlna epidemie koronaviru se zpožděním. Ještě ve druhé polovině září se denní přírůstky nakažených pohybovaly kolem 400 za den, zatímco například v populačně srovnatelném Česku to byly i více než dva tisíce denně. Řada evropských médií se tehdy pozastavovala nad tím, jak se z odrazujícího příkladu ze severoevropského království najednou stává vzor pro ostatní.

Švédsko už není ‚propadlíkem‘ v řešení covidu. Pomohla disciplína a střízlivost, říká Čech z Lundu

Číst článek

V posledních týdnech, kdy počet pozitivně otestovaných šplhá i přes tisíc za 24 hodin a roste také počet hospitalizovaných a zemřelých, se ale pohled na Švédsko opět obrací. Obavy z dalšího vývoje neskrývají ani samotní Švédové. Podle aktuálního průzkumu společnosti Ipsos se 82 procent dotázaných Švédů obává, jakou zátěž bude aktuální šíření covidu-19 znamenat pro zdravotní systém.

„Švédové se aktuálního vývoje určitě obávají, oproti létu se skutečně zdramatizoval. Především se zdramatizovala situace kolem testování – testuje se mnohem víc, než se plánovalo, a kapacity už nestačí. Nárůsty nakažených a zemřelých mezitím pokračují,“ popisuje spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáš Sniegoň, který vyučuje na univerzitě v jihošvédském Lundu.

Kvůli nedostatku kapacit švédský Úřad pro veřejné zdraví ve čtvrtek 19. listopadu vyzval regionální zdravotní úřady, aby testovaly jen lidi s příznaky koronaviru. Ve stejný den také padl dosavadní rekord v počtu nově odhalených případů nákazy, který se vyšplhal přes 7000 za 24 hodin, celkem 66 nakažených v tento den zemřelo. Ještě během září a začátkem října se přitom oběti počítaly v jednotkách.

„Oproti létu to je na švédské poměry dramatický nárůst. K tomu, co se odehrávalo na jaře, to má ale daleko. Nicméně zpřísnila se některá opatření, která mají platit do 13. prosince, příští týden by je ale úřady měly prodloužit i na Vánoce. Lidé už proto s obavami očekávají, že svátky budou podléhat restrikcím, která jsou nyní platná,“ říká Sniegoň pro server iROZHLAS.cz.

Lidé ve Stockholmu procházejí kolem cedule, která je vyzývá k dodržování dvoumetrového rozestupu | Zdroj: Reuters

Volání pro zpřísnění

Kvůli rostoucím covidovým křivkám byl ve druhé polovině listopadu v zemi zakázán prodej alkoholu v restauracích, barech a hospodách po 22.00. Hlavním pravidlem, kterým se Švédové musí nově řídit, je ale především zákaz shromažďování více než osmi osob. Během léta a také v září bylo v zemi povolené setkávání maximálně 50 lidí, během říjnového uvolňování byl ale tento limit dokonce navýšen na 300 a zrušen byl také zákaz návštěv v domovech pro seniory.

Švédský novinář: Dezinformační mašinerii pomáhají užiteční idioti. Než něco pošlete dál, vypijte sklenici vody

Číst článek

„Začátkem října se restrikce začaly uvolňovat s tím, že je na to vhodná doba, a maximální počet pro shromažďování vzrostl z 50 na 300. Jakmile ale křivka začala růst, uvolnění se odvolalo a dokonce se to stáhlo na maximálně osm lidí. Kromě toho se ale doporučuje pracovat z domova, potkávat se jen v nejnutnějších případech, dodržovat sociální distanc, co nejméně využívat hromadnou dopravu a vyhýbat se obchodním centrům,“ popisuje Čech z Lundu.

Švédská strategie v boji proti koronaviru poutá pozornost světa už od začátku pandemie. Zatímco se většina zemí na jaře rozhodla přistoupit k přísným opatřením, omezila pohyb obyvatel a uzavírala podniky i školy, Švédové mohli dál navštěvovat bary, kavárny i obchodní centra. Otevřené zůstaly i školy pro žáky do 16 let.

Desetimilionová země namísto restrikcí vsadila především na doporučení a výzvy, aby obyvatelé dodržovali rozestupy a správné hygienické chování. V této strategii pokračuje země, kde mají řízení epidemie na starost především odborníci v čele s Úřadem pro veřejné zdraví, i v době podzimní vlny koronaviru. Naléhání na odpovědnost občanů je ale důraznější.

„Nechoďte do posiloven, nechoďte do knihoven, nepořádejte večeře,“ vyzval v polovině listopadu švédský premiér Stefan Löfven. Zároveň ale dodal, že v úplný lockdown vláda stále nevěří.

Přestože úřady pravidla chování v době pandemie doporučují, než přikazují, podle spolupracovníka Českého rozhlasu lidé těmto výzvám víceméně naslouchají a řídí se jimi.

Švédsko ruší doporučení seniorům, aby se izolovali. Podle ministryně sociálních věcí už to není nutné

Číst článek

„Není to zakázané, podobné veřejné aktivity jsou ale velmi nedoporučované. Celkově tady dlouhodobě vládne relativně velká disciplína. I já jsem musel včera do obchodu, ale lidi mezi sebou drží rozestupy. Dokonce je daleko víc lidí, kteří chodí s rouškami. Ty jsou stále nepovinné, ale úřady nyní připouštějí, že by je mohly zavést. K rouškám je trochu dvojaký přístup, ale nosí je daleko víc lidí než dřív,“ poukazuje na další změnu, kterou podzimní vlna epidemie přinesla.

O zvýšeném zájmu lidí zakrývat si nos a ústa informují také švédská média. Například lékárenský řetězec Apoteket uvádí, že v porovnání se stejným obdobím v říjnu se mezi 1. a 23. listopadem prodej roušek zvýšil o 139 procent. Podobné zkušenosti má i online lékárna Apotea, která v minulých týdnech prodávala zhruba 80-90 tisíc roušek za týden, ve druhé polovině listopadu se ale tento počet zvýšil na 700 tisíc.

Jak nicméně ukázal aktuální průzkum společnosti Ipsos, v době zhoršující se situace roste počet těch, podle kterých by úřady měly jednat razantněji – zatímco v říjnu v tomto smyslu odpovědělo 31 procent dotázaných Švédů, aktuálně to je 44 procent.

Sniegoň ale upozorňuje, že masivnější restrikce po vzoru velké části evropských zemí, nejsou ve švédském právním uspořádání možné. „Musel by se na tom dohodnout parlament, protože zákony vládě takové pravomoci nedávají. O Švédsku se píše jako o disciplinované zemi, ale nikdo nemá možnost říct, že se od zítřka všechno zavře,“ vysvětluje.

Tisková konference o situaci kolem covidu-19 ve Švédsku, na obrazovce hlavní epidemiolog Anders Tegnell | Zdroj: Reuters

Hlavní tvář terčem kritiky

Právě otázka nošení roušek přitom v zemi vyvolává bouřlivé diskuse odborníků. Na rozdíl od Úřadu pro veřejné zdraví, který se k jejich doporučení staví velmi zdrženlivě, k zakrývání nosu a úst na veřejnosti minulý týden naopak vyzvala například Královská švédská akademie věd.

„Je samozřejmě důležité držet se doporučení Úřadu pro veřejné zdraví, potřebujeme ale využít všechny možné nástroje, abychom šíření infekce rapidně snížili, a mezi nimi jsou i roušky,“ říká Steffan Normark, jeden z autorů výzvy a molekulární biolog prestižní lékařské univerzity Institut Karolinska.

Česko mění cestovatelský semafor. Nově budou testy povinné i při návratu z Německa, Švédska a Kypru

Číst článek

Terčem kritiky některých odborníků se ale stává i celková strategie úřadů odpovědných za řízení epidemie a především pak osoba samotného Anderse Tegnella, hlavního epidemiologa a architekta švédského boje s koronavirem. Jeho odpůrci mu často předhazují jeho slova o kolektivní imunitě, i když on sám několikrát popřel, že by o „promořenost“ švédské populace kdy usiloval.

I vzhledem k sílící kritice nyní švédský premiér vystupuje v televizi a na tiskových konferencích, během kterých varuje veřejnost před riziky koronaviru, mnohem častěji než dřív.

„Vláda má jednu strategii, která se v případě potřeby zpřísňuje, ale nejedná ode zdi ke zdi. Premiér se nyní častěji objevuje na obrazovkách, čímž situaci dodává větší vážnost a pravděpodobně tím chtějí i sejmout část zodpovědnosti z Tegnella, který se teď stává terčem. Vláda tím chce dodat výzvám větší váhu, protože situace je teď citlivá. Byly dušičky, kdy se nemohlo na hřbitovy, teď se čekají Vánoce,“ podotýká Sniegoň s tím, že ve Švédsku premiér nevystupuje v televizi obvykle tak často jako třeba v Česku.

Do Tegnella se opřela také jeho předchůdkyně, epidemioložka Annika Lindeová, podle které jsou švédské úřady v boji s pandemií příliš pomalé. „Místo, aby byly proaktivní, jen virus dohánějí. Ten je pak schopný se masivně šířit ještě dřív, než začnou jednat,“ citoval slova Lindeové britský The Telegraph.

Podle spolupracovníka Českého rozhlasu ve Švédku ale debata v zemi a kritika úřadů není tak dramatická, jak by se zvenčí mohlo zdát, i když v porovnání s předchozími měsíci nyní přitvrzuje.

„Čím víc křivky narůstají, tím se v médiích dává větší prostor diskusím o přístupu k epidemii. V létě, kdy bylo šíření na ústupu, nebylo co zpochybňovat, teď jsou proto diskuse viditelnější. Ale není to tak, že by si Tegnell dělal svoji politiku a ostatní odborníci by byli umlčovaní. Ozývají se například odborné hlasy, podle kterých se například nošení roušek mělo zavést. Debata je tedy určitě barevnější než samotné restrikce,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Ohniska v domech pro seniory

Švédskou strategii v boji s koronavirem několikrát zmínil také český premiér Andrej Babiš (ANO). „Pokud nám někdo dává za vzor Švédsko, které má stejný počet obyvatel jako Česká republika, tak bych rád uvedl, že Švédsko šlo cestou promoření, což vyústilo v to, že tam zemřelo celkově 5865 lidí s covidem. Jedenáctkrát více než u nás,“ uvedl Babiš v projevu k občanům 21. září.

Opatření jsou poměrně přísná, v zahraničí si náš systém vykládají mylně, vysvětluje švédská novinářka

Číst článek

Od té doby se ale situace významně posunula. Zatímco Švédsko od začátku pandemie eviduje přes 6 500 zemřelých, ve srovnatelně lidnatém Česku to je o tisíc víc. Zatímco v Česku je ale současná vlna koronaviru na ústupu, tým Anderse Tegnella očekává, že vrchol epidemie ve Švédsku přijde pravděpodobně v polovině prosince.

Právě kvůli počtu obětí se také vláda Stefana Löfvena a tamní úřady do jara ocitají pod palbou kritiky, zhruba polovina zemřelých na covid-19 totiž ve Švédsku připadá na obyvatele domovů pro seniory. Ty byly koronavirem silně zasažené během první vlny epidemie, kdy premiér sám přiznal, že v ochraně starších občanů Švédsko selhalo. Nyní se ale ukazuje, že se nákaza do těchto zařízení opět dostává.

„Je to velmi vážný problém. Když se na jaře řešilo, proč se koronavirus rozmohl v domovech pro seniory, jedním z důvodů byly strukturální problémy, zejména nedostatek stálého personálu. Aby totiž regionální vlády ušetřily, jen část zdravotního personálu tam pracuje nastálo, zbytek si v podstatě najímají, když je potřeba. Tento fluktuující personál tak virus roznášel,“ vysvětluje Sniegoň.

„V létě úřady říkaly, že by se to už nemělo opakovat, protože se z těchto zkušeností poučily. Teď se tyto problémy opět vrací, i když ne na takové úrovni, jako tomu bylo na jaře. V domovech pro seniory to opět utíká a argumenty, že se úřady z jara poučily, se nyní do určité míry zpochybňují. Tady bych ale zdůraznil, že Švédové se neustále neporovnávají s ostatními zeměmi a jsou velmi ostražití říkat, že když jsou na tom ostatní hůř, znamená to, že my jsme ti dobří a naopak,“ upozorňuje.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme