Vláda premiéra Viktora Orbána avizované hlasování o vstupu Švédska do NATO už dříve několikrát odsunula, ačkoliv členové kabinetu tvrdí, že členství severské země v Alianci podporují. Opozice Orbána kritizuje a obviňuje jej, že odsouvání ratifikace souvisí s jeho náklonností k Rusku a režimu prezidenta Vladimira Putina.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková, která vzešla z Orbánovy vládní strany Fidesz, na počátku března vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance „co nejdříve". Finsko, které podalo přihlášku do NATO spolu se Švédskem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vstoupilo do Aliance v dubnu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a představitelé některých členských zemí doufali, že se Švédsko stane členem Aliance před summitem ve Vilniusu, který se uskuteční 11. a 12. července, nebo během něj. To se však nestane, pokud maďarský parlament neschválí jeho členství před letní parlamentní přestávkou.

Podle maďarského tisku bude mít parlament už jen tři zasedací dny, a to příští týden v pondělí, úterý a pátek. Ratifikace švédského členství na programu není. Se vstupem severské země do NATO musí souhlasit všechny členské země.

Zdržuje nejen Maďarsko

Švédsku také chybí souhlas Turecka. Prezident Erdogan ve středu Scholzovi řekl, že Švédsko udělalo kroky správným směrem v potírání teroristických skupin. Těmi turecké úřady myslí Stranu kurdských pracujících (PKK) či jiné militantní kurdské skupiny.

Podle Erdogana však Švédsko stále povoluje demonstrace a jiné aktivity sympatizantům těchto organizací, což je podle Erdogana „nepřijatelné“. V podobném duchu se turecký prezident vyjádřil i při nedávném telefonátu s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

Samotné Švédsko se domnívá, že splnilo turecké požadavky obsažené v memorandu, které bylo podepsáno na summitu NATO loni v červnu. Memorandum podepsalo i Finsko, které podalo žádost o vstup do Aliance společně se sousední zemí. Finskou žádost ratifikoval i turecký parlament, takže země se stala členem vojenského paktu v dubnu.

I po květnových volbách má Erdoganův blok v parlamentu většinu, vstup Švédska do NATO podporovala i část turecké opozice. Proces ratifikace v parlamentu tak může být relativně rychlý.

V případě Finska mezi prezidentovým oznámením, že Turecko dá svůj souhlas se vstupem země do Aliance, a konečným hlasováním parlamentu uplynuly zhruba dva týdny. Někteří představitelé zemí NATO se netají tím, že by rádi uvítali Švédsko v řadách Aliance na summitu ve Vilniusu, který se uskuteční 11. a 12. července.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít