Švédsko neratifikuje úmluvu OSN o zákazu jaderných zbraní. Podle ministryně zahraničí je neúplná

Švédsko nepotvrdí úmluvu OSN o zákazu jaderných zbraní. Ministryně zahraničí Margot Wallströmová to v pátek zdůvodnila tím, že úmluva v její současné podobě není hotová. V textu totiž podle ní chybí jasná definice jaderných zbraní a je třeba odpovědět na řadu otázek. Úmluvu OSN o zákazu jaderných zbraní už v červenci 2017 podpořilo 122 států, včetně Švédska.

Stockholm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová. | Foto: Raul Mee | Zdroj: Flickr (CC BY 2.0) | CC BY 2.0,©

Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, a také členové NATO včetně České republiky však jednání bojkotovaly. Jaderné mocnosti poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Česká republika argumentovala tím, že proces bez podpory jaderných velmocí ničemu nepomůže.

Írán obohacuje uran na 4,5 procenta a překračuje limit, potvrdila mezinárodní atomová agentura

Číst článek

Wallströmová v pátek na tiskové konferenci prohlásila, že ve švédském parlamentu není většina pro ratifikaci úmluvy. Menšinová vláda levého středu přitom dokument může podepsat jen v případě, že bude mít podporu většiny poslanců.

Také švédská vláda je ohledně této otázky vnitřně rozdělená. Někteří varují, že by podpora úmluvy mohla oslabit spolupráci s NATO. Aliance, které Švédsko není členem, sice myšlenku světa bez jaderných zbraní podporuje, ale nedomnívá se, že by ho bylo možné dosáhnout zákazem zakotveným v úmluvě OSN.

Wallströmová ujistila, že vláda bude pokračovat ve svém úsilí o jaderné odzbrojení a v „práci na zákazu jaderných zbraní“ jakožto pozorovatel. Švédsko je podle ní silným hlasem pro svět bez jaderných zbraní.

Vysoké nebezpečí útoku

Dohoda je chápána spíše jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení. Smluvní strany, tedy státy, které se rozhodly k úmluvě přistoupit, se zavazují, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Rovněž slibují, že jaderné zbraně nikdy nepoužijí a ani nikdy neprovedou žádný test jaderné zbraně.

Počet jaderných hlavic ve světě se snížil, jsou ale modernější a pro státy důležitější

Číst článek

Vytvoření světa bez nukleárních zbraní v roce 2014 iniciovala malá skupina států včetně Irska či Rakouska. Valné shromáždění OSN pak v prosinci 2016 dvoutřetinovou většinou vyslovilo souhlas se začátkem jednání o úmluvě.

Podle agentury AP je v současnosti ve světě odhadem na 15 tisíc jaderných zbraní. OSN upozorňuje, že nebezpečí jaderného útoku je v současnosti nejvyšší od konce studené války.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme