Otevřené školy, plné bary. Švédsko bojuje s pandemií vlastní cestou, vláda si výsledky pochvaluje
Život ve Švédsku se během epidemie koronaviru na první pohled příliš nezměnil. Tamní vláda zvolila - oproti zbytku světa - pro boj s nákazou daleko umírněnější a volnější strategii, kterou si pochvaluje i část veřejnosti, píše americký list The New York Times. Ačkoli jsou státní představitelé a hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell stále pozitivní a postupu věří, mnozí vládní experiment považují za nebezpečný a nezodpovědný.
Od vypuknutí epidemie ve Švédsku sáhla vláda pouze k několika omezujícím opatřením - zakázala veřejná shromáždění nad 50 lidí a návštěvy pečovatelských domů, uzavřela muzea a zrušila sportovní akce.
Epidemie sílí, Lukašenko ale nekoná. Lidé mají strach, nemohou situaci pochopit, říká Běloruska v Česku
Číst článek
Na rozdíl od většiny evropských a světových zemi však odmítla zajít dál. Jejím hlavním záměrem zůstává, aby život v zemi pokračoval v obvyklých kolejích. Hranice tak zůstaly otevřené pro země Schengenského prostoru, přístupné jsou bary a restaurace (byť pro ně platí přísná hygienická pravidla poz. red.), děti denně usedají do školních lavic, plné jsou během slunečných dní i parky.
Jak píše americký list The New York Times, hlavním stavebním kamenem švédského přístupu k pandemii onemocnění covid-19 je vzájemná důvěra. Vládní představitelé věří, že lidé se budou řídit zdravým rozumem a přísná nařízení tak nejsou nutná, a občané na oplátku v uvolněnějším prostředí podporují veřejné instituce a věří i sobě navzájem. „Snažím se k lidem moc nepřibližovat. A důvěřuji jim, že budou dělat to samé,“ řekla americkému deníku švédská seniorka.
Obyvatelé tak vesměs vládě děkují, že nemuseli do povinné karantény jako zbytek kontinentu a mnozí se k situaci skutečně postavili zodpovědně. Většina lidí omezila jízdu hromadnou dopravou, necestuje, pracuje z domu a snaží se dodržovat odstup, píše britská BBC.
Ulice však ne vždy takový obraz reflektují. Parky jsou často plné lidí, stejně jako bary později večer. Tváří zakrytých rouškou je minimum. Mnohdy se zdá, že se život ve Švédsku v době pandemie vůbec nezměnil.
Švédská cesta
„Jakmile se ocitnete v karanténě, je obtížné se z ní dostat,“ vysvětluje švédský přístup hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell. „A z velké části se nám povedlo dokázat, co jsme si předsevzali. Zdravotnictví pracuje bez problému - sice pod velkým stresem, ale nikoliv takovým, aby znepokojil samotné pacienty.“
Právě Tegnell je hlavní tváří tamního přístupu v boji s koronavirem. Podle BBC lidé oceňují především kombinaci dlouholetých zkušeností v medicíně, silný charakter a zároveň srozumitelné tlumočení jindy složitých informací.
Díky Tegnellovi se totiž Švédsko vydalo umírněnější cestou - je to on, kdo rozhodl, že je třeba pracovat s epidemiologickými simulacemi a hájil názor, že přísnější nařízení nejsou nutná, jelikož většina nemocných bude mít nejspíš mírnější průběh onemocnění.
A některá data na první pohled mohou dokazovat, že švédský boj s epidemií má dobré výsledky. S přibližně 22 úmrtími na 100 000 obyvatel eviduje Švédsko podobné statistiky jako Irsko. Nakažených má sice Švédsko (přes 19 600 nakažených) daleko více než například sousední pětimilionové Dánsko (okolo 9000 infikovaných) nebo Finsko (přes 4700 nakažených), kde naopak vlády přistoupily k zavedení přísných omezení, v mírný prospěch jeho čísel ale hraje fakt, že má dvakrát početnější populaci.
Sám Tegnell ale před podobnými srovnáními varuje, protože ne vždy jsou statistiky jednotlivých států porovnavatelné.
V příznivé situaci se nachází i švédské zdravotnictví. Jednotky intenzivní péče prozatímnímu náporu stačily, podle ministerstva zdravotnictví je k dispozici až 250 volných lůžek.
Švédský přístup ocenila ho i Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO), která ho označila za model, jak by v budoucnosti měl vypadat boj s koronavirovou nákazou.
Nezodpovědné úřady
Mnoha důsledkům však Švédsko neuniklo. Epidemie výrazně zasáhla především starší generaci. Lidé nad 70 let tvoří 86 procent z celkového počtu nakažených. Pouze ve Stockholmu se nákaza koronavirem objevila v 75 procentech domovů pro seniory.
A stejně jako ve zbytku Evropy, i tady si zdravotníci stěžují na kritický nedostatek ochranných pomůcek. Tento problém přiznala i samotná vláda, podle níž ale „stejně není většina pracovníků zvyklá s ochrannými pomůckami pracovat“.
Trpí i švédská ekonomika, která je výrazně závislá na exportu. Podle odhadů ministerstva financí by mohla tento rok klesnout až o sem procent. Důsledky propadu by ale dle vyjádření resortu neměly být natolik závažné jako ve zbytku Evropy.
Nepřipravenost zdravotní péče, pomalá reakce i málo informací. Kde se stala chyba v italské Lombardii?
Číst článek
Ne všichni jsou proto s přístupem vlády spokojeni. „Říkají lidem, aby zůstali doma, ale zároveň nechají otevřené restaurace. Zdravotníkům radí, aby nosili roušky pouze, když je pacient nemocný. Jejich nařízení jsou dvojznačná,“ napsala viroložka Lena Einhornová v dopise 22 vědců, kteří společně obviňují úřady z nezodpovědnosti.
Kritizován je i objem testování. Se současnými 20 000 provedenými testy týdně se Švédsko kapacitně nevyrovná mnoha evropským zemím - i když epidemiolog Tegnell slíbil, že by se čísla měla brzy několikanásobně zvýšit. Testy však mohou podstoupit pouze lidé s příznaky. Panují tak obavy, jaká je skutečná bilance epidemie koronaviru v zemi.
‚Není čas na odpočinek‘
Švédská cesta boje s koronavirem má své příznivce i odpůrce. Velká část veřejnosti je s přístupem vlády spokojená a je přesvědčena, že to nejhorší má země již za sebou. Jak uvádí BBC, Švédi jsou na své výsledky pyšní a v zemi došlo i k posílení pocitu vlastenectví.
Jiní se ale bojí případného zlomu a dalších vln nákazy, které by mohly být daleko závažnější. Jiní se zase ohrazují proti dojmu, že jsou součástí vládního experimentu.
I premiér Stefan Lövfen varuje, že „není čas na odpočinek“ a občany vyzývá k tomu, aby trávili čas především se svými blízkými. Budoucí vývoj epidemie totiž záleží na tom, jak dlouho potrvá vzájemná důvěra i vůle obyvatel dobrovolně dodržovat pravidla.
