Švédsko kvůli ruské hrozbě zvažuje členství v NATO. Pro je polovina obyvatel
Švédsko vnímá možnou hrozbu ze strany Ruska, levicová vláda ale zatím o vstupu do NATO neuvažuje. Naopak pravicová opozice by členství v Severoatlantické alianci uvítala a pro je i zhruba polovina obyvatel království. Švédská vládní koalice i opozice se ale shodnou na nutnosti zvýšit obranyschopnost země, podle Stockholmu bude záležet i na postoji nového amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Rusku.
Levicová švédská vláda říká případnému vstupu do NATO ne, pravicová opozice by nebyla proti. A i když se na členství v Severoatlantické alianci dívají rozdílně, shodují se v tom, že Rusko pro Švédsko představuje hrozbu. Liší se ale opět v názoru na to, jak moc je nebezpečné:
„Nevěřím, že existuje přímé ohrožení ze strany Ruska, tedy že by na nás chtěli zaútočit nebo Švédsko okupovat. Na druhé straně ale máme v Baltském moři strategické území, konkrétně ostrov Gotland. A v souvislosti se současnou bezpečnostní situací jsme na tomto ostrově opět rozmístili vojáky. Máme totiž na paměti, co se stalo s ukrajinským Krymem. Proto je důležité být opatrný a ve střehu,“ vysvětluje sociálně demokratický poslanec a člen bezpečnostního výboru, Peter Jeppsson.
Ve Švédsku přibývá lidí, kteří si přejí vstup země do NATO. Bojí se Ruska
Číst článek
Naopak Finn Bengtsson z opoziční Strany moderátů, tedy dřívějších konzervativců, mluví o stále rostoucí podpoře Švédů, co se členství v NATO týče.
„Musím říci, že hrozba z Východu, především pak z Ruska narůstá. Je mnohem větší, než tomu bylo před deseti lety. Máme tu invazi na Krym, možnou manipulaci amerických prezidentských voleb a podobné ovlivňování můžeme čekat i v příštím roce při švédských parlamentních volbách,“ dodává zástupce opozice, která si uvědomuje i možné ohrožení pobaltských zemí.
O členství v Severoatlantické alianci by pak, jak Finn Bengtsson podotýká, Švédsko mělo rozhodovat společně s Finskem. „Myslíme si, že je nezbytné být vůči Putinovi a Rusku ofenzivní a přímočarý. Proto je dobré, že po dlouhých letech jsou na ostrově Gotland, který je uprostřed Baltského moře, naše jednotky a jejich přítomnost jen potvrzuje, že se budeme bránit proti jakékoli agresi.“
Jak vládní koalice, tak i opozice ale poukazují na to, že nikdo neví, jaká bude politika nového šéfa Bílého domu. „Máme nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a netušíme, jaká politika, jaké vztahy budou mezi Spojenými státy a Ruskem. Takže uvidíme. Pochopitelně budeme s oběma zeměmi jednat, na druhé straně je ale důležité, aby ekonomické sankce vůči Rusku zůstaly zachovány,“ myslí si sociálně demokratický poslanec Peter Jeppsson.
