„Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory,“ napsala Wallströmová v listu Dagens Nyheter.

„Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě,“ uvedla Wallströmová s tím, že země Evropské unie už v roce 2009 přislíbily, že Palestinu uznají, až přijde čas. Podle švédské vlády už nastal.

Švédská ministryně zahraničí také sdělila, že její země chce svým rozhodnutím podpořit umírněné Palestince, a posílit tak jejich postavení v mírových rozhovorech s Izraelem. Chce také dodat naději mladým lidem jak v Palestině, tak v Izraeli.

Švédská vláda se podle Wallströmové domnívá, že mezinárodní kritéria pro uznání státu Palestina jsou splněna, a to i když palestinské úřady nemají plně pod kontrolu dané území a země nemá pevně stanovené hranice.

Švédsko podle listu Dagens Nyheter v minulosti uznalo dva státy - Chorvatsko v roce 1992 a Kosovo v roce 2008 - přestože neměly faktickou kontrolu nad částmi svého území.

Palestina švédský krok vítá, Izrael protestuje

Švédská vláda ve středu o svém rozhodnutí oficiálně informovala i Izrael, který už dříve proti záměru země uznat Palestinu ostře protestoval u švédského velvyslance.

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman dnes prohlásil, že toto „nešťastné rozhodnutí jenom posílí radikální a neústupné Palestince“.

„Švédská vláda musí pochopit, že vztahy na Blízkém východě jsou komplikovanější než nábytek obchodního domu Ikea, který si sestavíte sami doma. Měla by jednat odpovědně a citlivě,“ řekl.

Hlavní palestinský vyjednavač naopak prohlásil, že uznání Palestiny Švédskem může zachránit řešení konfliktu v podobě dvou států.

Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly a uznaly právo Palestinců na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem.

Hranice z roku 1967 obsahují Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, tedy území, která Izrael obsadil za válečného konfliktu toho roku.

Mírová jednání jsou na mrtvém bodě

Mírová jednání mezi Izraelem a Palestinou aktuálně nepokračují a palestinské vedení navíc hrozí, že bude usilovat o členství v mezinárodních institucích.

V nejbližší době se také chystá předložit v OSN rezoluci s časovým harmonogramem ukončení izraelské okupace palestinských území.

Napětí také ještě zvýšilo rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o výstavbě tisíce bytů právě ve východním Jeruzalémě.

Kvůli tomu jsou ohrožené i pro Izrael důležité vztahy se sousedy. Jordánsko už teď otevřeně mluví o přehodnocení své 20 let staré mírové smlouvy s Izraelem.

Česko Palestinu jako stát neuznává

Československá vláda s vyhlášením palestinského státu souhlasila v roce 1988, kdy tehdejší palestinské vedení, Organizace pro osvobození Palestiny, vyhlásilo na okupovaných územích nezávislý palestinský stát s hlavním městem Jeruzalémem. Uznalo tím rovněž existenci Izraele v hranicích z roku 1967.

Podobně tehdy postupovaly i některé další státy střední a východní Evropy, které náležely k východnímu bloku. Před svým vstupem do EU například Palestinu uznaly kromě Česka také Maďarsko, Bulharsko, Polsko, Rumunsko, Malta a Kypr.

Právo Palestinců na sebeurčení akceptovalo před dvěma lety Valné shromáždění OSN, když odhlasovalo zvýšení statusu Palestiny z pozorovatelské entity na pozorovatelský stát. Česká republika jako jediná evropská země hlasovala proti, z neevropských pak byly proti Spojené státy, Kanada a také Izrael.

ČTK, Štěpán Macháček, Simona Bartošová, Tea Veseláková, Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít