Švédsko se změnilo, píší komentátoři po volebním úspěchu krajní pravice

Do švédského parlamentu se poprvé dostala politická strana, která mimo jiné odmítá přistěhovalce, gaye a žádá zavedení trestu smrti. Podle komentátorů jde v zemi proslulé liberální společností a tolerancí vůči imigrantům o zásadní posun.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídr Švédských demokratů Jimmie Akesson | Zdroj: ČTK

"Měli bychom si o sobě vytvořit nový obrázek," vybízí komentář švédského listu Svenska Dagbladet v reakci na výsledek švédských parlamentních voleb.

V nich sice znovu vyhrála koalice pravého středu, ocitla se ovšem bez parlamentní většiny. O důležitou porci hlasů ji připravila krajně pravicová strana Švédští demokraté.

Přehrát

00:00 / 00:00

Úspěch krajně pravicové strany ve švédských volbách okomentoval v Ozvěnách dne odborník na extremismus Jan Charvát

Ta získala dvacet poslaneckých křesel a poprvé ve švédských dějinách zasednou v zákonodárném sboru zástupci otevřeně protipřistěhovalecké, podle kritiků až xenofobní rétoriky.

Podle odborníka na extremismus Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se takový výsledek dal očekávat.

„Když se podíváme do okolních zemí, třeba do Dánska, tam podobné strany existují. Ostatně vznik takzvaně krajně pravicových v Evropě v 70. letech byl právě ve Skandinávii,“ připomněl Charvát ve vysílání Radiožurnálu.

Vedení Švédských demokratů nálepky jako „xenofobní" odmítá. Sami se označují za nacionalistickou stranu. Hlavním bodem jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 procent. Za největší zahraniční hrozbu od druhé světové války označují islám.

„Nacionalismus je pojem, který se používá k zastření toho, co strana ve skutečnosti je, ať už ve Švédsku nebo kdekoliv jinde. V současné době strana vystupuje s programem, který je v zásadě xenofobní a který příznivci stran mohou interpretovat jako rasistický, ale otevřeně rasistický není,“ charakterizoval stranu Charvát.

Úspěchu krajní pravice nahrává sociální nejistota

Úspěch krajní pravice vysvětluje jednak opotřebením tradičních politických stran a jednak úspěšnou taktikou vyvolávat v lidech pocity strachu a ohrožení.

„Ač si to neradi přiznáváme, tento strach je v naší moderní společnosti velmi silný. Má své kořeny spíš v sociální oblasti, zvlášť v době krize, a to, co krajně pravicové strany dělají, že v zásadě převádějí strach sociálního charakteru na strach zcela konkrétně zamířený proti nějakým menšinám,“ podotkl odborník na extremismus.

„Společnost na to slyší, protože je jednoduší mít pocit, že za to mohou ty skupiny, kterých se můžeme alespoň hypoteticky zbavit, než obrátit strach vůči sobě samotným nebo říct, že chyba je někde v systému,“ dodal Charvát.

Martin Hromádka, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme