Švédský premiér rezignoval, předčasné volby ale nepodpořil. Očekává se, že bude jednat o nové vládě

Švédský premiér Stefan Löfven v pondělí oznámil rezignaci. Stalo se tak týden poté, co jeho vláda přišla o důvěru parlamentu. Löfven je prvním předsedou vlády, který hlasování prohrál, vypsání předčasných voleb ale nepodpořil. Tvrdí, že nejsou pro Švédsko správnou cestou. Sestavení nové vlády ve Stockholmu se tak nyní bude snažit zajistit předseda parlamentu Andreas Norlén.

Stockholm Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Švédský premiér Stefan Löfven oznámil rezignaci. | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 1.0,©

Sedm let stál v čele vlády, nyní na svůj post rezignoval. Jako první premiér v historii Švédska neustál Stefan Löfven hlasování o důvěře v parlamentu. Pro pád kabinetu byl potřeba souhlas 175 poslanců, pro nedůvěru jich zvedlo ruku 181.

Švédští demokraté na cestě z politického hnojiště

Číst článek

Po tom, co ho minulé pondělí více než polovina poslanců nepodpořila, mohl vyhlásit nové volby, nebo na funkci premiéra rezignovat. Konání předčasných voleb ale nepodpořil. Předseda švédského parlamentu Andreas Norlén tak začne vyjednávat s politickými lídry o tom, kdo z nich by dokázal postavit kabinet s dostatečnou podporou.

Sociální demokrat Löfven doposud stál v čele menšinového kabinetu, pro nějž byla klíčová podpora opoziční Levicové strany. Ta nicméně nedávno oznámila, že za Löfvenem již nestojí, načež pravicově populistická strana Švédští demokraté vyvolala hlasování o nedůvěře.

O tom, kdo bude pověřen sestavením nové vlády, nyní rozhodne Norlén. Podle očekávání médií vyjednávání zřejmě zahájí znovu Löfven, jehož sociální demokraté jsou v Riksdagu nejsilnější stranou a ovládají 100 z celkových 349 parlamentních křesel.

Nepravděpodobné volby

Dosavadní premiér v pondělí prohlásil, že je připraven vést i novou vládu, pokud k tomu dá svolení parlament. „Moje strana je připravena přijmout zodpovědnost a nadále vést naši zemi kupředu společně s dalšími konstruktivními (politickými) silami,“ řekl sociálnědemokratický lídr.

Löfven měl podle ústavy právo vypsat předčasné volby, v pondělí však tuto možnost odmítl. Podle expertů je mezi Švédy pro narychlo svolané hlasování malá podpora vzhledem ke stále trvajícímu boji s dopady pandemie covidu-19 a také kvůli tomu, že Švédsko čekají řádné parlamentní volby v září 2022.

„Předčasné volby nejsou pro Švédsko tím nejlepším,“ řekl dnes premiér. „Předseda parlamentu nyní začne pracovat na tom, aby navrhl premiéra, kterého by Riksdag toleroval. Vláda bude prozatím dál vládnout zemi, ale jako přechodná vláda.“

Politická scéna je ve Švédsku silně rozštěpená již od posledních parlamentních voleb v roce 2018. Podle agentury AP se nicméně ve Švédsku v současné chvíli nenabízí jednoduché východisko ze složité politické situace.

Útočník na jihu Švédska zranil nožem osm lidí. Policie čin vyšetřuje jako terorismus

Číst článek

Nová vláda 

Ačkoliv Löfven přesvědčil k návratu do koalice Levicovou stranu, jeho další dosavadní partner – Liberálové – již sociální demokraty podpořit nehodlá a volá po sestavení středopravicové vlády.

Konzervativci pak jsou případné spolupráci s Löfvenem otevřeni, nechtějí však usednout v kabinetu s Levicovou stranou ani se Švédskými demokraty. Umírněná koaliční strana, která je v parlamentu druhou nejsilnější, chce zase v premiérském křesle vidět svého lídra Ulfa Kristerssona.

Strany z levicového i pravicového bloku mají v nynějším parlamentu shodně asi 40 procent křesel. Žádný z nich přitom nechce spolupracovat se Švédskými demokraty, kteří jsou považováni za extremistickou stranu.

Švédští demokraté, kteří hlasování o důvěře vlády vyvolali, se v posledních letech stali z marginálního uskupení třetí nejsilnější stranou v parlamentu. Strana má krajně pravicové a extremistické kořeny. Od své minulosti se snaží distancovat. Zachovává si ale protiimigrační rétoriku.

Ve Švédsku se naposledy o vládní koalici vyjednávalo po volbách v roce 2018, které vytvořily v Riksdagu patovou situaci. Rozhovory tehdy trvaly čtyři měsíce a na konci vedly k ustavení Löfvenovy vlády v lednu následujícího roku.

ČTK, ern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme