Švédsko zavedlo hraniční kontroly. A vyzývá země EU, aby více pomáhaly s uprchlíky

Švédsko pod tlakem uprchlické krize zavedlo na přechodnou dobu kontroly na hranicích. Opatřením chce zavést pořádek ve svém azylovém systému. Švédský migrační úřad totiž odhaduje, že letos do země přijde až 190 tisíc migrantů. Po ostatních zemích žádá Stockholm větší míru solidarity.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přijímací centrum pro uprchlíky v Märstě | Foto: Daniela Vrbová

Obnovení kontrol na švédských hranicích začalo dnes v poledne. Zatím na deset dní, v případě nutnosti se však mohou prodloužit o dalších dvacet.

„Potřebujeme mít na svých hranicích pořádek a musíme udělat pořádek v přijímání uprchlíků. Proto se vláda rozhodla zavést kontroly na hranicích,“ vysvětlil důvody opatření švédský premiér Stefan Löfvén.

Přehrát

00:00 / 00:00

Švédsko pod tlakem uprchlické krize zavedlo kontroly na hranicích. Zatím na deset dní. Tématu se věnoval Robert Mikoláš

„A kontrolovat budeme také identitu cestujících na trajektech,“ dodal. Zdůraznil, že Švédsko si chce znovu zavést pořádek v tom, kdo vlastně do země přijíždí, a zajistit řádnou registraci všech uprchlíků. Není to tedy snaha omezit jejich počet.

Migranti se tak ode dneška budou muset na hranicích rozhodnout, zda ve Švédsku požádají o azyl, v opačném případě do země nebudou smět.

Ministr vnitra Anders Ygeman dodal, že Stockholm se rozhodl tento krok učinit také proto, aby vyslal jasný signál EU. Švédsko je totiž země, která na sebe v uprchlické krizi bere podle Ygemana největší zodpovědnost a ostatní státy musejí rovněž přijmout svůj díl zodpovědnosti.

Hraniční kontroly jsou konkrétně na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a Německa.

Roste odpor proti vstřícné imigrační politice

Švédské království je proslulé jako země s nejvstřícnějším přístupem k uprchlíkům. Zavedení kontroly hranic, jak zdůraznil i premiér Löfven, neznamená změnu azylové politiky Stockholmu. Jde především o opatření, které má zamezit průchodu migrantů, kteří se chtějí následně dostat do Finska a Norska.

Na druhé straně ale je pravda, že ve švédské veřejnosti roste podle průzkumů odpor proti vstřícné imigrační politice. I proto také roste podpora Švédských demokratů, nacionalistické strany, která tvrdí, že přistěhovalectví, islamizace, ale také supernacionalismus masivně ohrožují švédskou kulturu.

Dnes je sice 3. nejsilnější stranou v parlamentu, ale podle posledních průzkumů má podporu více než čtvrtiny Švédů. Vůbec poprvé za více než sto let tak vede průzkumy někdo jiný než dvě nejznámější strany včetně sociálních demokratů.

Ve společnosti také narůstají obavy z islámských radikálů. Šéf švédské tajné služby SAPO Anders Thornberg uvedl, že počet Švédů, kteří odešli bojovat do Sýrie a Iráku v řadách Islámského státu i dalších extrémistických skupin, se za loňský rok ztrojnásobil. Je jich kolem 300, z nichž asi 80 už se vrátilo, a představují pro zemi bezpečnostní riziko.

Thornberg doslova uvedl, že Švédsko je pohostinnou zemí a mělo by jí zůstat, nesmí však zavírat oči před tím, že existují lidé, kteří jsou schopni ji zneužít k teroristickým útokům.

Ohrožení schengenského systému?

Švédsko, ale i sousední Finsko nyní neskrývají obavy, že by kvůli pokračujícímu přílivu běženců mohlo dojít k rozpadu schengenského prostoru volného pohybu osob.

Rozhodnutí o zavedení kontrol na hranicích totiž pod tlakem uprchlické krize učinily už například Německo, Rakousko či Nizozemsko a ostrahu hranic posílila také Česká republika.

Švédsko ovšem patří spolu s Německem ke státům, které přijímají nejvíce běženců. Do země, která má zhruba 9,8 milionu obyvatel, již od začátku roku dorazilo celkem 122 tisíc běženců. Švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde 160 až 190 tisíc.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme