Švédský expremiér Olof Palme byl zavražděn přesně před čtvrtstoletím

Přesně před pětadvaceti lety, 28. února 1986, byl v centru švédského hlavního města Stockholmu zastřelen tehdejší švédský premiér Olof Palme. Pro Švédsko byla Palmeho smrt největším šokem v poválečných dějinách, protože nic podobného se tam do té doby nikdy nestalo. Také politici řady jiných zemí Palmeho oceňovali jako výraznou osobnost mezinárodní politické scény, která se angažovala především v otázkách spojených s chudými rozvojovými zeměmi.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Královský palác ve Stockholmu - dějistě neformální schůzky ministrů zahraničí EU

Královský palác ve Stockholmu - dějistě neformální schůzky ministrů zahraničí EU | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

„Švédský premiér Olof Palme je mrtev. Byl zastřelen večer v centru Stockholmu. Ke střelbě došlo na křižovatce ulic Tunnelgatan a Sveavägen a Olof Palme později zemřel v nemocnici Sabbatsberg.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Tomáše Sniegoně ze Švédska k výročí atentátu na bývalého švédského premiéra Olofa Palmeho na Radiožurnálu.mp3

Tato zpráva, vysílaná v noci z 28. února na 1. března 1986 v jednu hodinu a 10 minut po půlnoci, šokovala a vlastně až dodnes šokuje celé Švédsko. Tehdy devětapadesátiletý Palme se stal obětí vraha, jehož identitu se nikdy nepodařilo jednoznačně prokázat.

Zpráva však byla zvláštní i v jiném ohledu, to když její hlasatel upřesnil: „Na postřelení jedné osoby upozornil policejní ústřednu taxikář ze společnosti Järfälla taxi. Řidič okamžitě volal své centrále, která následně uvědomila policii.“

Plným jménem Sven Olof Joachim Palme byl premiérem své země v letech 1969 až 1976 a později v období 1982 až 1986. V inkriminovaném okamžiku byl spolu s manželkou Lisbet na cestě z kina domů bez jakékoli policejní ochranky, proto musel policii upozornit taxikář.

Palme pocházel z bohatého prostředí, a přesto se stal sociálním demokratem. Byl tedy tím, čemu se ve Švédsku někdy hanlivě říkávalo „klassförrädare“, zrádce své společenské třídy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáš Sniegoň mluví o souvislostech vraždy Olofa Palmeho ve Světě o druhé na Rádiu Česko.mp3

Jedněmi milován, jinými nenáviděn byl Palme člověkem, který provokoval a vzbuzoval city. Jen málokdo na něj neměl vyhraněný názor. Jak také ne, když například v roce 1972 po americkém bombardování Hanoje ve svém projevu šokoval a násilí Spojených států ve Vietnamu postavil na roveň nacistickému vyhlazení Lidic, masovému vraždění v Treblince a sovětským popravám polských důstojníků v Katyni.

Palme byl levicový politik, ale jeho vztah k diktaturám komunistických stran ve střední a východní Evropě byl nemilosrdný.

Již v roce 1949 pomohl mladé Češce Jeleně Rennerové naaranžovaným sňatkem k tomu, aby mohla uprchnout z Československa. A o československém normalizačním režimu se v roce 1975 vyjádřil citátem výroku, který v tu dobu československý ministr vnitra pronesl k československým policistům:

„Pořádkové síly v Československu prý udělají vše proto, aby odhalily a odstranily všechny reakční síly a jednotlivce a aby ve správnou dobu a bez kompromisů zastavily jejich činnost. Takto mezi sebou hovoří kreatury diktatury.“

Záhada Palmeho smrti trvá

Coby vrah Olofa Palmeho byl dva roky po vraždě obžalován násilník a alkoholik Christer Pettersson, a ačkoliv byl později odsouzen, soud vyšší instance jej následně pro nedostatek jednoznačných důkazů omilostnil. Záhada Palmeho smrti tak dodnes nemá řešení a mnozí Švédové jsou přesvědčeni o tom, že za akcí stojí spíš extremisté z domácích ozbrojených složek, kteří mohou být navíc dosud naživu.

Stopy hlavních spekulací vedou na Balkán a do Turecka, ale i do Jižní Afriky, kde byl tehdy rasistický režim. Obligátní spekulace se ovšem týkaly toho, že Palmeho zabila americká CIA nebo sovětská KGB. Nejabsurdnější spekulací je ta, že do vraždy Olofa Palmeho byla zapojena i jeho rodina.

Olof Palme

Podle policejních informací se k vraždě Palmeho dosud přiznalo na 130 osob. Je tedy alespoň jedna z nich skutečným vrahem? Nebo si tajemství odnesl do hrobu Christer Pettersson, který před sedmi lety zemřel? Pravda o Palmeho smrti už všem, kdo o ni stojí, uniká plného čtvrt století. Vyšetřování ovšem probíhá ve velmi omezené míře stále.

Hanka Shánělová, Tomáš Sniegoň, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme