Svět americké duše a Trumpovo vítězství: za úspěchem prezidenta je mentalita migrantů
Ten, koho překvapil úspěch Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, by si měl přečíst nedávno vydaný životopis německého sociologa Maxe Webera, který žil v letech 1864 až 1920. Když vezmeme v úvahu jeho postřehy z počátku 20. století, pak Trumpovo vítězství tak překvapivé není. Weber tehdy v USA zaznamenal jistou zvláštnost americké mentality, která se výrazně liší od té evropské, alespoň pokud jde o vnímání společenského života. V komentáři pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung se o tom rozepisuje německý sociolog Tilman Allert.
Weber si v roce 1904 na jedné ze svých cest do Spojených států všiml specifického postoje amerických pracujících k tématu voleb. Na otázku, proč se nechávají ovlivnit často podplatitelnými členy politických stran, se mu dostalo odpovědi, že to přece nevadí. „Peněz pro zlodějnu je dost a dost jich zbývá i pro nás, zaměstnance. Na takové politiky pliveme, ale stejně je volíme, protože kdyby se k moci dostala vzdělaná elita, jako u vás v Evropě, plivala by ona na nás,“ slyšel Weber nejčastěji.
Hrdý odpor vůči elitám
Pokud přeneseme tento hrdý odpor vůči elitám do současnosti, získáme dojem, že za Trumpem nadšeně stojí celá řada příznivců. A to, že nedůvěryhodného Trumpa volili často lidé ze sociálně deprivovaných oblastí, neodporuje současnému odsuzování politické reprezentace. Přesně tak, jak to Weberovi řekli američtí dělníci na začátku 20. století, píše autor komentáře. Jak dodává, v Americe je směrodatná spíše stavovská tradice, která často odporuje logice trhu nebo politického uspořádání.
Trump nechce vědět, co je pravda, říká novinář, jenž přispěl k pádu prezidenta Nixona
Číst článek
Ale abychom mohli pochopit smýšlení, které vedlo k Trumpovu vítězství, musíme se tématem zabývat hlouběji, upozorňuje Allert. Pak zjistíme, že máme co dělat se skutečnostmi, jejichž politické důsledky se na první pohled nezdají být důležité.
Spojené státy patří k oblastem světa, které neustále ohrožuje nevypočitatelnost přírody. Tornáda, hurikány a následné povodně, které opakovaně od základu mění životy amerických venkovanů, pravidelně pustoší části Spojených států. Jak autor komentáře připomíná, často se zapomíná, že obyvatelé amerického venkova takové přírodní katastrofy zažívají až příliš často. Nevypočitatelnost přírody zkrátka vyhrává nad vymoženostmi moderní doby.
Pohodlí moderní americké společnosti tak pro mnohé často dosahuje svých hranic. To však vytváří vzdorovitou snahu o sebepotvrzení tím, že Američané přírodu expanzivně využívají, čteme v komentáři. Příkladem může být výstavba dopravní infrastruktury nebo ropovodů na úkor životního prostředí.
Amerika, kultura migrantů
Ameriku si tedy musíme představit jako kulturu založenou na přesídlování. Identitu člověka utvrzuje úspěšné zvládání problémů souvisejících s častým stěhováním. Americká mentalita se zakládá na historickém přesídlování lidí a odvážných zásazích do přírody ze strachu před ztrátou místa k životu, soudí sociolog Allert.
Teprve život bez stabilního domova vedl v Americe ke vzniku až mystické touhy po vlastní nemovitosti. A to v intenzitě, která v roce 2007vyústila v mezinárodní finanční krizi. To nás přivádí k dalšímu typicky americkému zvyku – nakupování na dluh. Autor článku podotýká, že velké množství Američanů nakupuje s pomocí půjčky a to téměř bez pomyšlení na možná rizika.
Takové jednání spočívá v sebedůvěře, víře ve schopnost vést vlastní život, a v americké společnosti stále dokola nachází potvrzení a vede k úžasu. Obamovo heslo „Yes, we can,“ („Ano, my můžeme,“ ), známá píseň Franka Sinatry My Way, kde zpívá „udělal jsem to po svém“, a nejnověji Trumpův slogan „Uděláme Ameriku zase velikou!“, to jsou pouze obměny téhož, myslí si autor komentáře.
Sebejistě připraveni k dobrodružství
Tato sebejistota, která uvolňuje obrovské inovační síly a připomíná neustálou připravenost k dobrodružství, existuje na základě hluboké důvěry v boží ochranu. Weber to jednou vyjádřil následovně: „Vysoká sebejistota Američanů se historicky zakládá na pevné víře puritánů.“ Optimismus, sebedůvěra a téměř žádné úvahy o budoucnosti utvářejí duševní svět Ameriky, který navíc umocňují náboženské obce. V puritánském prostředí USA tedy vzniká obrovská sebedůvěra, kterou navíc posiluje společenský tlak.
V jedné srovnávací studii popisuje Weber americkou společnost jako sektářskou, s étosem sounáležitosti přesahujícím jednotlivé společenské vrstvy. Na začátku 20. století Weber napsal: „Kdo si chce v Americe otevřít banku, nechá se pokřtít jako baptista nebo metodista. Každý totiž ví, že přijetím víry se osoba vzdá prohřešků, jako jsou hazard, návštěvy hospod, bujarý sexuální život a podobně. A tím zajistí svou solventnost.“ Členství v těchto církvích tak plní funkci společensko-etické zkoušky, která potvrzuje sociální status, míní Allert.
Výhody pro Česko díky Ivaně Trumpové? Minimální, říká životopiskyně amerického prezidenta
Číst článek
Neustále stěhování, radost z expanzivního přístupu k přírodě a neotřesitelná sebedůvěra potvrzovaná církvemi nebo spolky – to vše utváří soubor předpokladů, na základě nichž se ve společnosti přerozděluje bohatství a šance na úspěch v jednotlivých společenských třídách. A ty jsou v Americe uspořádány tak nesouměrně, jako v žádné jiné kapitalistické zemi.
Výsledkem takového společenského uspořádání je misionářský fundamentalismus, který je na jedné straně výkonný, na druhé však nebezpečný. Z tohoto fundamentalismu totiž vznikají vůdčí ambice a archaická pýcha na národní výjimečnost – kletba a požehnání zároveň, uzavírá sociolog Allert.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
