Svět čeká, jak Írán odpoví na ,průlomovou' dohodu o uranu

Írán má do pátku odpovědět na návrh dohody, podle které by předal více než tunu svého obohaceného uranu k dalšímu zpracování v zahraničí. Zatím se k tomu z Teheránu ozval jen vlivný poslanec, který takovou možnost odmítl.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mahmúd Ahmadínedžád

Mahmúd Ahmadínedžád | Foto: OSN

Rozhodovat ale za íránskou stranu nakonec bude strategické vedení země a nikoli poslanci. Dohoda má oddálit možnost, že by Teherán využil obohacený uran ke zbrojní výrobě.

Konzervativní místopředseda íránského parlamentu Mohammad rezá Báhonar prohlásil, že Teherán smlouvu nepodepíše. V podtextu jeho vyjádření byla neochota předat cizincům uran, který už si Íránci stačili sami obohatit.

Podle Báhonara má totiž Mezinárodní agentura pro atomovou energii povinnost Teheránu palivo zpřístupnit i bez toho, aby Íránci museli dodávat svůj polotovar.

V Izraeli k této otázce zasedal bezpečnostní kabinet. Jeruzalémská vláda označuje íránský jaderný program za strategickou hrozbu.

Izraelci tedy podle tisku vycházejí z předpokladu, že Teherán na průlomový dokument kývne. Podle izraelských analýz je totiž pro Íránce výhodné ukázat ochotu ke spolupráci a udržet si právo dál obohacovat uran na svém území.

Oč v dohodě jde?

Jak v Radiofóru vysvětlil zahraničně politický komentátor Radiožurnálu Milan Slezák, podstata obchodu, který má zmíněná dohoda umožnit, je velice jednoduchá.

Přehrát

00:00 / 00:00

O íránském jaderném programu hovořil v Radiofóru komentátor Radiožurnálu Milan Slezák

Írán má k dispozici 1500 kilogramů uranu obohaceného na nízkou úroveň. Alespoň část z něj by potřeboval obohatit na úroveň vyšší.

V Teheránu má totiž malý výzkumný reaktor, z něhož potřebuje určité léky, izotopy, jimiž se léčí pacienti trpící rakovinou. Sám ale není schopen toho dosáhnout.

Na druhou stranu toto množství obohaceného uranu je vhodné k výrobě až jedné jaderné pumy. Takže je v zájmu Íránu, aby dostal tak obohacený uran, jak potřebuje, a ve formě, jakou potřebuje pro reaktor v Teheránu.

Zároveň je v politickém i ekonomickém zájmu Západu a Ruska, aby toto obohacování proběhlo někde jinde, pod kontrolou a aby se vrátilo Íránu opravdu jenom to, co potřebuje pro teheránský reaktor, aby z toho případně nemohl udělat jadernou zbraň.

Marika Táborská, Břetislav Tureček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme