Nobelova cena za mír je - na rozdíl od těch předchozích - vysoce politická a laureát často vyvolává vášnivé debaty o tom, zda si ji vůbec zaslouží. Loni ji například dostal americký prezident Barack Obama. Podle kritiků nezaslouženě, protože ve funkci nestihl nic udělat a o míru pouze mluvil.

Nominace na Nobelovy ceny jsou tajné. Zveřejňují se až po padesáti letech. Dnes tak víme, že na cenu za mír byli nominováni například první dva českoslovenští prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš.

Nikdy ji také nedostali nominovaní Josef Stalin či Mahatma Gándhí. A na seznamu neúspěšných kandidátů se dokonce objevují i Adolf Hitler a Benito Mussolini.

Naopak posmrtně ji dostal druhý generální tajemník OSN Dag Hammarskjold. A jako jediný ji odmítl Le Duc Tho, který spolu s Henrym Kissingerem vyjednal konec vietnamské války.

Jako jediná z pěti cen se cena za mír neuděluje ve Stockholmu, ale v norském Oslu. Za života Alfréda Nobela totiž oba národy žily ve společném státě. Proč si švédský vědec vybral zrovna Nory jako soudce pro nejsledovanější politické ocenění, už se nikdy nedozvíme.

Ale norská Nobelova komise posuzuje kandidáty určitě velmi pečlivě a dá se říct, že je mnohem přísnější než Švédská akademie věd. Celkem 19krát totiž cenu neudělila nikomu. Naposled se to stalo v roce 1972.

Zároveň ji už třikrát obdržel Mezinárodní červený kříž, který tak drží rekord v počtu udělených Nobelových cen jednomu laureátovi.

Ondřej Bouda, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít