Světové deníky o mírových silách v Afghánistánu

Milánský Corriere della Sera k boji USA s terorismem poznamenává: Za dva a půl měsíce, za mnohem kratší období, než se čekalo, dosáhly Spojené státy v afghánském konfliktu dvou ze svých cílů: Svržení režimu Talibanu a zničení hnutí Al-Kaida v Afghánistánu. Americká euforie je však utlumena zklamáním, že se dosud nepodařilo dopadnout šéfteroristu Usámu bin Ládina.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Někteří se domnívají, že George Bush udělal chybu, když boj proti terorismu tak výrazně personifikoval. Jenže nad prezidentem visí dosud stín iráckého diktátora Saddáma Husajna. Bushův otec ho za války v Perském zálivu ušetřil a Saddám se poté brzy stal trnem v patě Ameriky, připomíná Coriere della Sera.

Haagský De Telegraaf se zabývá problémy kolem chystaného působení mezinárodních mírových sil v Afghánistánu a konstatuje, že od této ubohé chudé země nelze přitom čekat příliš místní podpory, jaké by pro tuto misi bylo zapotřebí. Znamená to, že nadcházející operace OSN s sebou nese značné logistické problémy: čím více budou vojáci vzdáleni od své mateřské základny, tím více bude logistika jejich "Achillovou patou".

Bude-li naproti tomu mírová mise neúspěšná, tj. dojde-li k napětí mezi afghánskými kmeny, politickými frakcemi v Kábulu a bandami v ulicích, mělo by se pro jistotu už předem myslet na to, že je třeba sestavit plán útěku - jak to ostatně bývá zvykem u OSN, píše haagský De Telegraaf.

Moskevský list Novyje Izvěstija komentuje vztahy Ruska a NATO a konstatuje, že nejsou příliš těsné. Dnes je módní specializace na boj proti terorismu včetně přilehlých oblastí, kde není žádoucí rozšiřování zbraní hromadného ničení - a tím je vlastně seznam kompetencí nové dvacetičlenné Rady NATO a Rusko vyčerpán. Je to seznam podstatně omezenější, než jakým by bylo jakési poloviční členství Moskvy v NATO, které v listopadu...navrhl britský premiér Tony Blair. Vzhledem k citovaným dohodnutým omezením může ovšem Aliance ruského prezidenta dokonce pozvat na nejbližší "historický" summit NATO, který se má konat na podzim 2002 a kde má být oznámeno přijetí dalších členů, uvádějí Novyje Izvěstija.

Evropské deníky zaznamenávají také vážné nepokoje v Argentině. Španělský El Mundo konstatuje, že v Argentině se stále víc rozmáhá chaos a země je na pokraji anarchie. K nespokojenosti obyvatel s omezením při vybírání hotovosti z bankovních kont se přidružilo i násilí. Prezident Fernando de la Rúa nedávno prohlásil, že už dva roky nedělá nic jiného, než že stále hasí nové požáry. Nepokoje už v osmdesátých letech podnítily protestní hnutí, které nakonec přinutilo k rezignaci tehdejšího šéfa státu Raúla Alfonsina. Nebude-li současný prezident de la Rúa reagovat rychle, ocitne se také brzy v moři plamenů, obává se španělský El Mundo.

Italský list "Il Sole Ventiquattro Ore" k výjimečnému stavu v Argentině napsal: Argentinská krize je ve skutečnosti politické povahy. Týká se soustavy politických stran, politické třídy, spojení prezidentského systému a federalismu. Politikové jsou minimálně důvěryhodní, a to jak kvůli chybám z minulosti, tak i kvůli své nedostatečné ochotě spolupracovat v krizových dobách, a nakonec i kvůli rozmáhající se korupci. Navíc současná vládní koalice neprokázala dostatečnou soudržnost a prozíravost. Prezident sám své spolupracovníky nevybíral dost pečlivě a zatím ani neposkytl důkaz, že je schopen svůj úřad hlavy státu s důrazem a rozhodností vykonávat, píše závěrem italský Il Sole Ventiquattro Ore.

Milan Kopp, Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme