Světové deníky o reformách OSN

Generální tajemník OSN Kofi Annan vyzval k obrodě OSN. Navrhuje rozšířit patnáctičlennou radu bezpečnosti o zástupce dalších šesti států, informuje britský Independent. Vyslyšel tak volání Německa, Brazílie, Japonska a Indie, kteří rozšíření požadují.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Mezi nové členy by měly patřit i tyto čtyři státy. Německo a Japonsko se tak rozhodly změnit architekturu OSN, která zůstala od druhé světové války a doby, kdy se svět rozděloval železnou oponou. Reformy přicházejí v pravou chvíli. Zlepší obraz skandály pošramoceného OSN a navíc budou reflektovat realitu nového světa, píše deník Independent.

Jak si reformy v mezinárodní organizaci představuje Japonsko, vysvětluje dnešní list Japan Times. Carol Belamy, odcházející šéfka UNICEF, dětského fondu OSN, volá po větším procentu žen v organizaci. Chce, aby se ženy dostaly na vyšší místa, jako je třeba Světová banka nebo rozvojový program OSN.

Stejné je to ale s Asijci. Ani ty v nejvyšších pozicích nenajdete. Z asijského pohledu je OSN záležitostí západního světa. A to i na takových místech, která po přítomnosti Asijců přímo volají . jako je uprchlická politika nebo porušování lidských práv. Na druhou stranu je ale jasné, že problémy OSN nějakými geografickými nebo genderovými kvótami nevyřešíme.

Evropskou unii čekají dvě důležitá rozhodnutí, píše International Herald Tribune. Na summitu v Bruselu musí lídři unie dokázat, že mají politickou vůli žít pod tuhou strukturou Paktu stability, nebo dokonce odvahu přeměnit stagnující Evropu na dynamickou ekonomiku tak, jak se na tom členské země dohodly v roce 2000 v Lisabonu.

Pak stability se dnes zdá jako mrtvý dokument. Francie a Německo prostě nikdy nepřistoupí na hospodářská pravidla, která jsou v něm obsažena. Ale ať už ten dokument ignorujeme, nebo jsme ho dokonce už pohřbili jako dysfunkční, pořád jsou tu možnosti, jak ho jemnými politickými finesami přivést zpět k životu.

To lisabonská reformní strategie už se zdá jako čirá fantazie. Proč tedy každá členská země radši nejede podle svého vlastního akčního plánu? Perspektivní je spojit oba dokumenty. Pakt stability a lisabonská dohoda se můžou v mnoha ekonomických ohledech setkat. Důležité je, aby si menší země na Paříži, Berlíně a Římu vymohly otevření hranic a liberalizaci trhu. To je totiž klíčový moment, který chybí k vytvoření funkčního evropského trhu. Ze zatracovaného Paktu stability můžeme ještě hodně získat, doplňuje International Herald Tribune.

Dnes si jen stěží někdo zkusí risknout předpovědět, jak a kdy skončí krizová situace v Kyrgyzstánu. I když hlavní závěr můžeme udělat už teď: loď prezidenta Askara Akajeva dostala pořádný zásah a má velkou trhlinu v boku. Tak začíná komentář v ruském deníku Kommersant, který se věnuje posledním událostem v Kyrgyzstánu a neunikl ani moskevskému zpravodaji Českého rozhlasu Petru Vavrouškovi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Vavrouška cituje z ruského tisku

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme